Jméno:
Heslo:

<<    / 2025   >>
PoÚtStČtSoNe
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031

Fotogalerie



2009
Obrázek vstupu do části galerie Vánoční výprava.

Vánoční výprava


Vyšní Lhoty u Frýdku
11-13.12. 2009
Ani sníh a ani mráz nemůže nás, Pionýry zastavit před zábavou a radovánkami s přáteli. A že se tentokráte počasí snažilo hodně. Snad proto jsme většinu vánoční výpravy strávili v teple základny. Ale nemyslete si, že bychom se nudili zabavili jsme se na celé hodiny, a když už se nám stýskalo po čerstvém vzduchu, navlékli jsem se do bund, čepic a rukavic a šli vymrznout ven. Vedoucí nám tentokrát nachystali mix všech známých vánočních tradic a úkolů, aby nám navodili tu správnou atmosféru. Tu jsme završili na slavnostní večeři kde jsem pojedli vlastnoručně vyrobený bramborový salát s kuřetem alá kapr. Poté jsem se sešli v klubovně, kde jsem si rozdali dárečky pod stromečkem podle zásluh. A rozešli se do svých pelechů. Všichni jsme domů odjížděli naplněni zážitky a atmosférou, kterou budeme šířit dál aby se všichni lidi měli krásně a vánočně.

Obrázek vstupu do části galerie Pionýrský Mikuláš.

Pionýrský Mikuláš


5.12. 2009
V sobotu, 5. prosince 2009, se to venku hemžilo spoustou Mikulášů, rohatých čertů a krásných andělů. Jeden Mikuláš byl ale výjimečný a na první pohled jiný než ti ostatní. Byl to totiž PIONÝRSKÝ MIKULÁŠ. Hodně se podobal našemu maskotovi, kterým je, jak určitě všichni víte, pionýrský pes. Ale oproti psovi měl Mikuláš dlouhé bílé vousy. Jeho berlu a vysokou čepici zdobil pionýrský znak. V Mikulášově blízkosti pořád poletovali tři krásní andílci. Nechyběli ani čertíci, kteří byli v převaze – byli čtyři! Na první pohled z nich šel sice strach, ale ve skutečnosti byli hodní. Mikuláš se svými anděly a čerty nenavštěvovali jen tak někoho. Navštěvovali děti, které jsou členy PS Šenov a zajímalo je, jestli děti byly správnými Pionýry po celý rok. Kromě básničky nebo písničky čekal na děti záludný úkol. Každé dítě si vybralo kartičku s jedním ze 7 pionýrských „P“ (pravda, přátelství, poznání, překonání, pomoc, paměť, příroda) a muselo splnit úkol. Ukázalo se, že děti jsou šikovné, hodné a čerti vždy odcházeli s prázdným pytlem. Nikdo z dětí nenašel ve svém balíčku uhlí nebo slupky od brambor, ale sladké pamlsky, pionýrská joja a… ?

Obrázek vstupu do části galerie Podzimky.

Podzimky


Čermná ve Slezsku – TZ PS Kamenec
28. října – 1. listopadu 2009
Pobytu v sanatoriu Dr. Robschitze se zúčastnilo celkem 28 dětí. Ano, sanatorium doktora Robschitze je psychiatrická léčebna pro těžké případy, chcete-li – blázinec… Nebojte, ve skutečnosti to bylo jen téma etapové hry pro celých pět dní prázdnin. Ústav byl veden zkušeným týmem lékařů a terapeutů. Na vše dohlížel špičkový doktor Robschitz, který ale zásadně léčí na dálku – z Curychu. Každý den však konzultoval léčebné postupy se svým zástupcem doktorem Rambouskem pomocí mobilního telefonu. Po vstupní prohlídce byli pacienti rozděleni do 4 skupin – „Ti druzí“, „Kdo my“, „Paka“ a „Manhajkmové“. A terapie mohly začít. Za zmínku stojí např. terapie zvaná „Bonbóny“. Při této kůře se všichni pacienti proměnili v bonbóny a sbírali krystaly cukru. Další terapií bylo „Člověče, nezlob se“, ve které se děti staly pro změnu hracími figurkami. V léčebné kůře zvané „Chuťovka“ museli pacienti rozeznávat chutě – kyselou, slanou, sladkou, a při terapii „Čichavci“ bylo zapotřebí projít trasu po přidělené vůni atd. Kromě terapií jsme si zahráli i míčové a jiné hry – venku i v chatě. Udělali jsme si také půldenní výlet po břidlicové stezce do štol. Po dva večery se chata proměnila i v soukromé kino, ve kterém se promítala táborová videa, při kterých jsme si připomněli krásné chvíle strávené společně na Bystřičce. Jak už to tak bývá, prázdniny utekly jako voda, ale my můžeme všichni říct, že jsme si je pořádně užili!

Obrázek vstupu do části galerie Pějme píseň dokola.

Pějme píseň dokola


Celý sobotní den, 10. října 2009, jsme strávili s dětmi v písničkovém ráji. Byl to den plný soutěží a her, při kterých jsme nedali hlasivkám oddychu. Celou starou školu jsme naplnili zpěvem a smíchem dětí. Na dvacet nás bylo a „překřikovali“ jsme se, kdo pozná tu kterou píseň z pohádek a filmů nebo kdo pozná písničku podle kresby jednoho člena z týmu. Připravena byla pro nás i adaptace televizního pořadu „Hvězdy u piána“. Piáno jsme sice neměli, ale stali jsme se hvězdami u karaoke. V samostatné disciplíně jsme si zatančili na tanečních podložkách. A večer, jak se sluší a patří, jsme rozjeli pyžamovou párty ve velkém stylu. Křepčili jsme a kroutili se v rytmu tance hitů nových i dávno minulých. Když jsme se pořádně vydováděli, zalehli jsme úplně znaveni ke spánku a zdálo se nám o notách a houslových klíčích. Ráno jsme poklidili v klubovně, zahráli si pár klasických her a za zpěvu se rozešli domů.

Obrázek vstupu do části galerie VII. PIONÝRSKÝ PĚTIBOJ.

VII. PIONÝRSKÝ PĚTIBOJ


Víkend 18. - 20. září 2009 jsme strávili v Ondřejovicích u Zlatých Hor. Ptáte se proč? Abychom se setkali s dlouholetými kamarády a spolubojovníky proti nudě velkoměsta. Příroda nám tentokrát přála jako nikdy předtím. Slunce pálilo celý den, noci byly ve stanech jaksepatří mrazivé a rána čerstvá jako zprávy z novin. Ale vše popořadě. Nejdříve jsme museli do Jeseníků urazit dlouhou cestu přeplněným autobusem. Při příjezdu do naší cílové stanice jsme ale věděli, že ta cesta stála za to. Louka voněla, potůček bublal česky i polsky a nám se pomaličku připravovala večeře. Zbývalo jen postavit stany, zahrát si pár seznamovacích her a pořádně se zachumlat do spacáků, abychom byli na další den pořádně vyspaní.
Ráno jsme vstali, a jen co jsme setřásli noční chlad, začali jsme se rozdělovat do TÝMŮ po čtyřech lidech. Velcí nebo malí, holky nebo kluci, oddíl či neoddíl... Letos to bylo trošku jinak než předchozí ročníky. Nesoupeřili jsme mezi pionýrskými skupinami, ale vytvořili jsme týmy smíšené. Museli jsme najít společnou řeč a lépe se poznat, ale to pro nás nebyl vůbec žádný problém! Po pár minutách by nikdo nepoznal, že jsme ze tří různých pionýrských skupin – PS Radar, PS J. A. Komenského a PS Šenov.
A mohli jsme začít bojovat. Číslovací štafeta se ze začátku zdála jednoduchou záležitostí, ale chyba lávky. Přemýšlet a hledat správné číslo po sice krátkém ale intenzivním běhu, není tak snadné. V další disciplíně s názvem Puška jsme museli chytit dvanáct malých míčků vystřelených ze speciální pistolky. V pětiboji nesměla chybět ani tradiční Štafeta, ve které nikdy není až do poslední chvíle o vítězi rozhodnuto. Ping-pong s kuchyňskými prkýnky dal zabrat i těm nejzkušenějším z nás, ale byla u něj legrace. Poslední disciplínou našeho boje byla disciplína fajnšmekrů a tvrdých zálesáků – Ohňovaná. Přepálit provázek natáhnutý ve výšce se dřevem vlastního sběru, které se muselo vejít jen do ešusu, to se povedlo jen těm nejlepším.
Kromě soutěžních disciplín jsme si zahráli i spoustu oblíbených her na louce a v klubovně. V neděli nás čekalo balení, vyhodnocování, loučení a cesta vlakem domů. Víkend utekl rychle, ale všichni jsme si ho pořádně užili.

Obrázek vstupu do části galerie Tábor Bystřička II. turnus.

Tábor Bystřička II. turnus


„Já a moji kamarádi jsme prožili nejkrásnější prázdniny. Podnikli jsme velikou výpravu až do pravěku. Zrovna tak, jako když si kluci hrají na indiány nebo na piráty. Byli jsme čtyři: Jenda, Tonda, Jirka a Péťa.“
To jsou první slova filmu Cesta do pravěku od Karla Zemana. Stejnými slovy začínal i náš tábor. Hlavními hrdiny stejnojmenné celotáborové hry se staly čtyři instruktorky z pionýrské skupiny Šenov. Členy výpravy se také stalo 25 dětí, které se zúčastnilo druhého turnusu letního tábora na Bystřičce.
Nejprve děti došly do jeskyně, kde nalezly trilobita. A tím to vše začalo. Všichni společně vpluli do jeskyně a dostali se do doby ledové. Během cestování v pravěku zažívali stejná dobrodružství jako čtveřice kluků ve filmu.
Celý tábor nám přálo počasí a tak jsme si mohli dopřát i výlet do aquaparku a táborák. Po mnoha letech jsme do programu opět zařadili karneval a volbu miss a missáka tábora. A vyplatilo se. Dětem se to moc líbilo.
Během tábora vznikla mnohá nová přátelství a děti si domů přivezli nezapomenutelné zážitky. Nemohu jmenovat vše, co se dětem líbilo, co je bavilo. Pro každého je ta nejkrásnější vzpomínka jiná. Hlavní ale je, že i když byl tábor o pár dnů kratší, máme na co vzpomínat. Při prohlížení videa z tábora nám všem opět zazářily oči a už teď se moc těšíme na další tábor.

Obrázek vstupu do části galerie Tábor Bystřička I. turnus.

Tábor Bystřička I. turnus


Letní tábor na Bystřičce (I. turnus 5. 7. - 25. 7.) začal letos pro děti netradičně už v neděli. Děti přijely do tábora natěšené na nová dobrodružství a kamarády do malebného údolí řeky Bystřice a daleko od průmyslového ruchu měst. Po přesunutí dětí a jejich větší než velké polní (při němž se vedoucí a i auta pěkně zapotila) od autobusu do tábora nečekaly na děti, k jejich velkému překvapení, připravené stany, do kterých by se děti mohly ihned rozprchnout, ale čekala je první bojovka – postavit si stany. Některým dětem bylo možné přečíst zoufalství na tváři, jiným zase úsměv, když se pomalu vrhly na zdolávání této těžkosti. Nakonec, za hojné asistence vedoucích, měly děti po chvilce hotovou střechu nad hlavou.
Hlavní dobrodružství – cestování časem v celotáborové hře „MUZEUM“ mohlo začít. Děti byly rozděleny do pěti oddílů a každý oddíl představoval nějakou, dětmi vymyšlenou, instituci zabývající se historií. Pro přesun do této doby byl použit patentní stroj času, vyvinutý nejlepšími mozky naší doby. V každé době měly děti za úkol získat artefakt.
Jako první je čekal PRAVĚK. V kožešinách oblečení domorodci, primitivní nástroje, nejcennější majetek oheň a střecha (jeskyně) nad hlavou. Takové podmínky by mohly odradit nejednoho civilizovaného cestovatele časem, ale ne ty naše. Děti se učily udržovat oheň, postavit chýši, poznat v této nebezpečné době dravá zvířata a kouzla šamanů. V této době děti pro svá muzea získaly trilobity. Bohužel menší softwarova chyba poškodila stroj času a naši cestovatelé uvízli v „černé díře“. Naštěstí pro ně se objevila alternativní, sice krkolomnější, cesta časem. A přesun mohl začít.
A nyní se děti ocitly tváří v tvář ŘÍŠI STŘEDU – ČÍNĚ. Boje rodinných klanů, Velká čínská zeď, tkaní hedvábí a ani účinkování v klasickém stínovém divadle nenahlodalo morálku našich malých dobrodruhů tak, jako nutnost jíst veškeré jídlo bez příboru, jen s hůlkami. Toto období bylo zakončeno šaolinským výcvikem, přičemž získaný artefakt – vzácné zrnko rýže bylo dalším úlovkem oddílů pro jejich muzea. Následoval opět přesun, již znovu zprovozněným strojem času, do doby ŘECKA.
Průvodci touto dobou byly samotní bohové Olympu – Zeus, Ares a Dionýsos. Pouť Řeckem započala na Krétě – úprkem z labyrintu a odletem dle pánů Daidala a Ikara. Zažehli jsme slavnostní oheň na počest Olympijských her, kterých se zúčastnily i děti. Čelili jsme perským vojskům v bitvě u Thermopyl a zdecimované zbytky obránců se stáhly zbaběle časem do Renesance. Za tuto dobu děti pro svá muzea získaly vavřínový věnec.
RENESANCE doba Shakespeara, objevů a vědy. Hned na úvod byly děti odvezeny neznámo kam a jejich úkolem bylo objevit Ameriku (náš tábor). Setkání s Koperníkem, Martinem Lutherem či Guttenbergem bylo na denním pořádku. A nakonec plavba kolem světa, při níž jako artefakt ukořistily rukopis Shakespeara. Pak nastala záře, tikání, svit a přesun časoprostorem.
Jsme v USA MEZI SVĚTOVÝMI VÁLKAMI. Podsvětí, mafiáni a prohibice s významným průvodcem - kdo jiný než Capo di tutti capi. Očividně děti sklouzly na šikmou plochu. Podplácení dostihových závodníků, atentáty na vlivné politiky, pašování „nealkoholu“ nemohlo skončit jinak než zatčením a následným soudem. Naštěstí se dětem podařilo získat pro muzea doutník, pak uprchnout a navrátit se strojem času do přítomnosti.
Závěrečná diskotéka, chmury při balení věcí a sáhodlouhé loučení jen podtrhly to, jak dětem jejich kamarádi, tábor, vedoucí a strávený čas přirostli k srdci. Doufáme, že příští tábor bude minimálně stejně dobrý, ne-li lepší, než ten letošní, a že se brzy na dalších akcích zase setkáme.

Obrázek vstupu do části galerie Bambiriáda.

Bambiriáda


Spousty zábavy, smíchu a povyražení si mohl v ostravské ZOO užít každý, kdo přišel na každoroční Bambiriádu, která se uskutečnila od 5. do 7. června 2009. Přehlídka činnosti většiny sdružení pracujících s dětmi v Moravskoslezském kraji přilákala nejen k hrám, ale i na cizokrajná zvířátka, spoustu dětí a jejich rodičů a prarodičů, děti ze škol, mateřských školek a oddílů, aby zde strávili příjemný den. I my pionýři jsme přiložili ruku k dílu a reprezentovali jsme sdružení PIONÝR svědomitě a čestně. Pokud přicházely do našeho kouzelného stanu děti „obyčejné“, ven vycházeli tygříci, motýlci, sluníčka a spousta dalších smějících se obličejů vymalovaných barvičkami s nějakou tou sladkostí či jinou odměnou navíc. A tak se stalo, že se po celé tři dny po ZOO volně pohybovala „zvířátka“ a ti skuteční chlupáči v klecích a ohradách se za břicha popadali a divili se, co si ti lidé nevymyslí. Kromě toho, že jsme děti rozzářili barvami a úsměvem, mohli si všichni v našem stanu vyzkoušet své dovednosti. Trpělivost a pevnou ruku na Elektrované, postřeh a rytmus na Dance-mánii, přesnost u Pionýrského stromu se sedmi pionýrskými ctnostmi a týmového ducha u kostičkového Jeřábu či u Stolního fotbalu. Náš stan byl stále plný soutěžících dětí a jejich doprovodu. Na hlavním pódiu mohli také návštěvníci shlédnout představení našich pionýrských kamarádů z Kopřivnice, ve kterém vystupovalo i naše „plyšové pionýrské stěně“.

Obrázek vstupu do části galerie Poselstvo.

Poselstvo


22. – 24. května 2009
I sebrali poslové našeho krále Jiříka poslední své síly, a k moři slapskému tam pod matičku měst Prahu stověžatou se vydali. Cesta byla dlouhá a tíživá, však z pánve ostravské ze svých domovů šli. Ořem ocelovým i hřmící krabicí na kolech putovali, a tak se stalo, že po několika hodinách spatřiti zrakem svým moře širé jako na konci světa mohli. A lidu tam bylo mnoho, poselstev malých i velkých, pánů vážených a dam sličných, že oko mé přehlédnouti to nemohlo. Na osmset pionýrů mladých i starých stavělo svá maličká obydlíčka tam na břehu moře. Ponejprve stáli jsme jak omámeni, ale v okamžení všimli jsme si poselstva Bobrů z Bobřice a blízko nich jsme rozbili náš skromný tábor. Vzájemného povykování jsme si užili dosti neb znali jsme se z putování po zemích evropských, mnohdy nás předhonili a my šli v jejich šlépějích. Dlouho však přáno nám nebylo a na nebi si čerti začínali hráti své dětinské hry a my jen o vlas stihli jsme postaviti a upevniti naše stanoví. Prudký liják, větry a hromobití se do nás pustili jako by naši práci prověřiti chtěli. Odolali jsme nečasům na cestách a i zde na místě jsme obstáli. Ve stanech smáli jsme se čertovskému snažení. Po bouři mnoho dalších pionýrů celý den přicházelo až celou louku jsme zabrali. Když Heroldům jsme svůj příchod již nahlásili, vydali jsme se na průzkum tohoto neznámého území.
Herold krále sdělil nám, že hodokvasu, slavností tance a hudby se máme zúčastniti a poté podívanou slovutných ohňostrůjců shlédnouti máme. A my tak učinili, i když zpočátku se jiní lidé styděli, my ukázali jim tance ze zemí dalekých a oni pomalu, ale jistě, se přidávali k nám, až mumraj veliký z toho byl. Když unaveni byli jsme křepčením, při němž mnoho soutěží nám připravili, pak pozdě k večeru, když tma zalila celý kraj, rozzářila se na obloze podívaná ohňová.
Noc byla chladná, zato plná hvězd, a ráno museli se rytíři dlouho přemáhat, aby ze svých vyhřátých kožešin se vyhrabali. Po lehké snídani jeli jsme shlédnouti jeden z mnoha divů země české, vodní elektrárnu Štěchovice, kde strávili jsme mnoho času prolézáním tajuplných prostor hlubokého podzemí tohoto kolosu. Navrátivše se do tábora zhltli jsme oběd co nejrychleji, neb nedočkaví jsme byli na úkoly, jenž pro nás kancléř Lukáš z Hunce připravil. Svědomitě každý člen plnil tyto úkoly, jež prověřovaly dovednosti nás rytířů krále našeho. Pak shlédnouti jsme mohli souboje předních rytířů z království a kancléř sám přihlížel s námi a ohodnotil je i nás, jak jsme si vedli. My statečně si vedli, každý úkol zdolali, až sám kancléř rozhodl se nás všechny pasovati na rytíře čestné a hrdé. Po slavnostním obřadu vypuklo veselí nanovo. Hudba zněla libě, dámy se točili ve víru tance a rychlé písně střídaly pomalé. Každý se mohl kochat pohledem na bardy, jež nám hráli. Kejklíři snad v mém vyprávění chybí, ale i těch tam mnoho bylo a hrátky s ohněm i jiná umění nám ukazovali, až se všem tajil dech. Noc stárla a my se unaveni stáhli do ústraní, abychom síly načerpali spánkem.
Další den vydali jsme se na pouť k vojenskému technickému muzeu Lešany, kde historii válečnictví jsme shlédnout mohli. A pak najednou času neměli jsme nazbyt, když dojeti domů za světla denního jsme chtěli. Oběd jsme odbývali a stany nahrubo spakovali, až se z nás kouřilo. Vše naložili jsme do krabice na kolech a odjeli jsme domů, kde naše rodiny a panství čekaly. Tam, kdy už se slunce za hory shýbalo, tam v kraji, kde černé zlato v zemi se skrývá a z dálky nás hlídá mohutné pohoří Beskydské, tam jsme po dlouhém putování konečně spočinuli a šťastně žíti zde budeme.

Obrázek vstupu do části galerie Dětský Den.

Dětský Den


V pátek 29. 5. 2009 pořádala naše Pionýrská skupina DĚTSKÝ DEN. V letošním roce jsme chtěli vyzkoušet něco nového a uspořádat Dětský den již v pátek dopoledne venku na hřišti ZŠ Šenov střed, aby nás mohli navštívit děti ze školky a prvňáčci a druháčci ZŠ Šenov střed a ZŠ na Podlesí se svými paními učitelkami. Díky nepřízni počasí jsme ale museli akci posunout na odpoledne a přesunout do tělocvičny ZŠ Šenov střed. Děti to neodradilo a tak si přišly užít svůj den v doprovodu paní učitelek z družiny nebo přímo se svými rodiči. I když se na nás sluníčko mračilo, tak i přesto děti odcházely s rozzářenými tvářičkami a kapsami naducanými bonbóny.
Letos na děti čekala banda zlotřilých pirátů a děti si mohly vyzkoušet spoustu pirátských dovedností. Např. jak obelstít a okrást dva piráty, jak se bombarduje královská flotila nebo jak vylovit šperky ze dna oceánu. Zkusily si také střelbu z airsoftové pistole, střelbu z luku a jiné disciplíny. Když děti splnily všechny úkoly a nástrahy pirátské bandy a nasbíraly dostatek razítek, čekala je ve staré dřevěné truhle sladká pirátská odměna.

Obrázek vstupu do části galerie Velikonoce.

Velikonoce


O velikonočních prázdninách jsme se s dětmi vydali na Hadinku. Tři chatky daleko od sebe zaručovaly dětem mnoho zábavy i bez vedoucích, kteří se ale nedali lehce a uhlídali i největší nezbedníky. Topení v kamnech či krbu romanticky připomínalo blížící se tábor. Přes den slunce svítilo, až jsme se opálili. Užili jsme si spousty zábavy, her a kamarádství.
Nejzajímavějším nápadem byla vybíjená ve vypuštěném bazénu. I řeřichu jsme zasadili a soutěžili, kdo ji bude mít nejvíce vyklíčenou. Všem za účast a skvělou atmosféru děkujeme a těšíme se na příští akci.

Obrázek vstupu do části galerie Aprílové člobrdo.

Aprílové člobrdo


V sobotu 4. dubna 2009 pořádala Pionýrská skupina J. A. Komenského ve své klubovně v Ostravě-Porubě tradiční „Aprílové člobrdo“. Turnaje v oblíbené hře „Člověče, nezlob se“, se zúčastnilo z naší skupiny celkem 9 lidí. Do závěrečného finálového kola se od nás dostala Verča Perzynová, která dostala své „pinčlíky“ do domečku jako druhá!!!
Zahráli jsme si také stolní fotbálek, zatancovali si na taneční podložce, zaskákali na odrážedle a dostali jsme občerstvení – výbornou klobásku?

Obrázek vstupu do části galerie Puzzliáda.

Puzzliáda


V sobotu 28. března 2009 pořádala Pionýrská skupina Šenov v tělocvičnách Základní školy Střed v Šenově další ročník „PUZZLIÁDY“. Jak už sám název napovídá, soutěžilo se ve skládání puzzlí. Své bystré oči si přišlo vyzkoušet celkem 128 soutěžících, z nichž mnozí byli z pěti pionýrských skupin – PS Beskyd, PS Těpéra, PS Paskov, PS J. A. Komenského a PS Šenov. Soutěžilo se v šesti kategoriích, přičemž se v každé skládalo puzzle o jiném počtu dílků. Na první tři nejrychlejší z každé kategorie čekala odměna v podobě diplomu, puzzlí, sladkostí nebo pionýrských předmětů. A kdo si odnesl ceny?

1. kategorie (do 6 let) – 1. místo Tereza Duráková, 2. Pavel Obluk, 3. Gabriela Harašimová
2. kategorie (7 – 9 let) – 1. místo Darina Koňaříková (PS Beskyd), 2. Anna Burdková (PS Těpéra), 3. Kristýna Slívová (PS Šenov)
3. kategorie (10 – 12 let) – 1. místo Barbora Koňaříková (PS Beskyd), 2. Monika Žáková (PS Těpéra), 3. Patrik Kryštof (PS Beskyd)
4. kategorie (13 – 15 let) – 1. místo Tereza Forgačová (PS Paskov), 2. Ivona Martynová (PS Těpéra), 3. Petra Szegényová (PS Šenov)
5. kategorie (nad 16 let) – 1. místo Jakub Chromčák (PS Beskyd), 2. Petra Klevcová (PS Šenov), 3. Martina Třísková (PS Šenov)
6. kategorie (tříčlenné skupiny) – 1. místo PETOHA (PS Šenov), 2. OSTRAVA „D“ (PS Beskyd), 3. PIOPSI (PS Šenov).

Zatímco se v malé tělocvičně všichni v tichosti soustředili na své „puzzlíky“, ve velké tělocvičně čekal na soutěžící doprovodný program. Někteří se trošku trápili nad hlavolamy, jiní trénovali skládání puzzlí, modelovali z plastelíny, házeli šipkami na terč, hráli twister, stříleli na bránu, trefovali se do koše nebo si házeli ringem. U dalšího stanoviště jsme vyráběli svou vlastní skládačku z lékařských dřevěných špachtlí za pomocí ubrouskové techniky. Také byly k nahlédnutí kroniky z našich táborů, promítali jsme videa a fotky z našich akcí a odvážlivci si mohli vyzkoušet taneční podložku „Dance Pad“. Nezapomněli jsme ani na blížící se Velikonoce a tak si každý mohl ozdobit vyfouknuté vajíčko. Letošní početně úspěšnou Puzzliádu už máme za sebou a do té příští musí někteří z nás pořádně potrénovat.

Obrázek vstupu do části galerie Jarní prázdniny.

Jarní prázdniny


Jasení (Návsí) - základna DDM Jablunkov – 14.2. – 20.2.2009
Týdenní jarní prázdniny jsme s dětmi strávili v Návsí u Jablunkova v turistické základně DDM Jablunkov „Jasení“. Budova se nachází pod kopci nad Jablunkovem. Po celou dobu jsme hráli hru „GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA“, k níž byly dětem promítnuty filmy Doba Ledová II – Obleva a Walli. Děti se rozdělily do dvou skupin: zelení klokani a modří mravenci, a soutěžily mezi sebou v různých hrách venku i v klubovně, jako např. řešily tání ledovců a oteplování planety Země, zachraňovaly amazonské pralesy, ničily vesmírný odpad, apod. V rámci hry si děti vyrobily perličková zvířátka a papírové misky. Kromě tohoto programu byly pro děti připraveny i jiné oblíbené hry, např. Městečko Palermo. A protože nám počasí přálo, užili jsme si také spousty sněhu. Byl uspořádán závod L1 – sjezd na lopatách a dalších strojích, postavili jsme IGLÚ, hráli jsme eskymáckou honičku, světýlka ve sněhu a taky jsme v hlubokém sněhu „norovali“. Za své výkony byly děti po zásluze odměněny sladkostmi a drobnými cenami. Vůbec se nám nechtělo domů a už těšíme se na příští akci, tj. na velikonoční prázdniny.

Hop Nahoru