Jméno:
Heslo:

<<    / 2021   >>
PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031

Fotogalerie



2020
Obrázek vstupu do části galerie Tábor II.turnus - Není cesty návratu.

Tábor II.turnus - Není cesty návratu


Obrázek vstupu do části galerie Tábor I.turnus - Bohové Olympu.

Tábor I.turnus - Bohové Olympu


Obrázek vstupu do části galerie Jarní prázdniny 2020.

Jarní prázdniny 2020


Dne 8. 2. 2020 jsme se v počtu 33 dětí a 7 vedoucích vydali na Jarní výpravu do Klokočova. Po příjezdu na základnu jsme se společně s dětmi ubytovali a zahráli seznamovací hry, abychom se mezi sebou všichni lépe poznali.

Poté jsme děti rozdělily do oddílu, ve kterých byli po dobu celého týdne. Jako celojarňákovou hru jsme hráli Čtyřlístek ve službách krále. V prvních dnech se děti dozvěděli, kdo to byl Rudolf II. a společně sním oslavili jeho narozeniny. Na počest jeho narozenin mu každý tým vyrobil dar, nakreslil portrét a předvedl kouzelnický trik. Společně s Rudolfem a přáteli ze Čtyřlístku se naším 5. týmům povedlo pomoct Rudolfovi zachránit 16. století, a i to naše. Děti se během týdne naučily mnoho nových šifer, a při některých se dokonce zapotily.

V úterý jsme vyrazili na menší výlet po okolí. Během výletu děti hrály hru: Dědeček měnil až vyměnil... Děti na začátku dostaly sirku, a pak chodily za náhodnými lidmi a měli vyměnit sirku za co nejlepší věc. Děti to moc bavilo, a i přes nepřízeň počasí jsme si udělali krásnou dopolední procházku.

Ani jsme se nenadáli a konec týdne byl tady. S novými zážitky a dobrým pocitem v duši že, jsme prázdniny využili ke sportu, poznání a přátelství. Jsme se opět museli vydat domů a už teď se nemůžeme dočkat další výpravy.
Za PS Šenov Zdenda

Hop Nahoru


2019
Obrázek vstupu do části galerie 12. vrcholů - 10. Slavíč.

12. vrcholů - 10. Slavíč


Dne 20. 10. byl na pořadu dne další z vrcholů – Slavíč. Sešli jsme se brzy ráno na autobusovém nádraží v centru Ostravy plni sil a očekávání. V pořadí již 10. vrchol se ze začátku zdál těžší, než to prstem na mapě vypadalo. Vycházeli jsme z autobusové zastávky Morávka-Slavíč a již po prvních kilometrech cesty nás čekalo velké převýšení na vcelku krátké vzdálenosti. Však MY, otřepaní horalé, jsme se nezalekli a krůček po krůčku jsme si razili cestu. Počasí nám toho dne opět přálo a slunce nás odměňovalo za naši snahu.

Když jsme se konečně dostali na mírnější stoupání, museli jsme místy kličkovat mezi většími kalužemi, které vznikly na polních cestách. Nejedna mokrá noha byla odvrácena bystrými pohledy našich očí, které vyhledávaly nejvhodnější cestu pro skupinu. Místy to byl vskutku obtížný úkol.

Vrcholová cedule Slavíč byla tak nenápadně umístěna, že ji téměř všichni přešli. Větší skupinka se pak musela cca 100 metrů zpět vracet. Po vytvoření další vrcholové fotografie, nás čekal 3km pochod na turistickou chatu Slavíč, kde jsme plánovali obědovou pauzu. Z velkého výběru polévek si vybral snad každý. Polévky byly skvělé a bylo jí dost. Čekání ve frontě se tedy vyplatilo. Obědová pauza nás nabila energií, pro poslední fázi sešlapu. Při posledních krocích k autobusové zastávce jsme měli v nohách kolem 16 kilometrů. Po takovém výšlapu si skoro všichni užívali cestu zpět autobusem se zavřenými víčky.
Za PS Šenov Špaček

Obrázek vstupu do části galerie Mikulášská Schůzka.

Mikulášská Schůzka


V sobotu po Mikuláši jsme se sešli v klubovně, abychom si připomněli tento svátek a s zahráli si společně různé hry, na které není během schůzek dostatek času. Dopoledne jsme strávili venku, kde jsme si zahráli brenbal a další hry na louce, ale i přes to, že krásně svítilo sluníčko, bylo chladno a tak jsme se záhy vrátili do klubovny. Zde jsme se učili 6 základních uzlů, mladší pouze 3, abychom si následně zasoutěžili v uzlařské regatě.

Poté co se setmělo, objevili jsme v budově mikulášskou hůl, kterou tam Mikuláš nejspíš zapomněl, když obdarovával 5. prosince děti. Rozhodli jsme se, že mu ji zajdeme vrátit. No jo, ale kde ho vlastně najdeme? A tak jsme se vydali do pekla a do nebe, kde nám čerti resp. andělé za splnění jednoduchého úkolu dali indicii. Mikuláše už pak nebylo těžké najít, a aby dětem prokázal svou vděčnost, obdaroval je pamlsky. Večer jsme zakončili párty hrou, kdy děti kreslily pohádkové postavy a ostatní je hádaly. To bylo vše a všichni jsme si rádi po náročném dni lehli do spacáků.

Obrázek vstupu do části galerie 12. vrcholů - 9. Smrk.

12. vrcholů - 9. Smrk


Jelikož se blížil konec měsíce, bylo na čase podniknout další výšlap na jeden z beskydských vrcholů. Nyní nás čekal Smrk (1276 m n. m.) Bohužel nikdo z dětí se tohoto výšlapu nezúčastnil. Ani co se týče vedoucích či instruktorů, nebyla účast moc hojná. Nakonec jsme se i přesto v malém počtu sešli a vyrazili. Vlakem jsme dojeli do Ostravice, odkud jsme dále po červené pokračovali pěšky. Hned po vstupu do lesa začaly všude růst hřiby. Chvíli jsme je po cestě sbírali, ale nakonec jsme od toho ustoupili a řekli si, že tašky naplníme až po cestě dolů. Po dvou a půl hodinách jsme konečně dorazili na samotný vrchol. Zde jsme udělali pár vrcholových fotek, pokochali se krásným výhledem, dali jsme rychlou svačinu a pokračovali jsme dál. Jelikož jsme neměli děti, a nechtěli jsme jít část stejnou trasou, rozhodli jsme se jít o pár kilometrů navíc, a to až do Kunčic pod Ondřejníkem. Takže jsme pokračovali pořád po červené. Po cestě dolů, jsme konečně začali plnit tašky hřiby. Cesta dolů byla již rychlejší a pohodlnější. V Kunčích pod Ondřejníkem se někteří posilnili v hospodě polévkou a někteří, ti co měli ještě energii vyrazili do lesa doplnit své tašky houbami. Tímto byl další výšlap u konce.
Za PS Šenov Ondra

Obrázek vstupu do části galerie 12. vrcholů - 8. Lysá hora.

12. vrcholů - 8. Lysá hora


V srpnu na nás čekal nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd! I když to ze začátku vypadalo, že nás půjde malá skupinka, den předem se naštěstí přidali ještě další 4 nadšení turisté. Vycházeli jsme z Ostravice, a pokračovali jsme dále po červené turistické značce až na vrchol. Těsně pod ním měli někteří z nás ještě dostatek sil, aby si zaběhli menší závod až k hladícímu bodu.

Při zpáteční cestě jsme vyrazili kousek zpátky po červené turistické značce směrem na Ostravici, ale na rozcestí Lukšinec jsme se napojili na žlutou, a pokračovali směrem k Satinským vodopádům pokochat se krásnou přírodní scenérií. Poté jsme zamířili do Malenovic, a dále po modré až na nádraží do Frýdlantu nad Ostravicí. Těsně před cílem nás stihl déšť, ale jinak nám po celou dobu počasí přálo.

Výlet se moc vydařil, díky všem.
Za PS Šenov Marťa

Obrázek vstupu do části galerie 12. vrcholů - 7.

12. vrcholů - 7. "valašský" Javorník


Během července, kdy jsou letní tábory v plném proudu, bylo nutné udělat menší kompromis a vydat se na vrchol, který byl součástí jednoho z již naplánovaných výletů. Naším cílem se tedy stal tzv. „valašský“ Javorník. Vycházeli jsme z vlakové stanice „Lidečko Ves“. První zastávkou byly Čertovy skály vzdálené necelé 3 km od vlaku. Zde jsme se rozdělili na 2 skupiny:

1) ti, co chtěli lézt na skály;

2) ti, co si chtěli vyjít další „měsíční“ vrchol.

Nakonec nás šla skupina 18 lidí. Počítali jsme s tím, že daný vrchol nebude nějakým symbolem, rozcestníkem označen, což se nám i potvrdilo, ale k výstupu na samotný vrchol nám nic nezabránilo. Nezapomněli jsme si ale udělat další vrcholovou fotku, posvačit a jinudy se vydat zpět k 1. skupině k Čertovým skalám. Dokonce jsme zažili i menší dobrodružství, když se nám podařilo sejít z trasy a bylo třeba se prodírat menšími smrčky, abychom se napojili na správnou cestu. Úspěšně se nám podařilo dojít k 1. skupině, a po 11 km v nohách na slunci jsme byli rádi, že můžeme chvíli sedět ve stínu.

Posléze jsme se přemístili na vlakovou stanici „Lidečko Ves“, a jeli jsme zpět do tábořiště.
Za PS Šenov Marťa

Obrázek vstupu do části galerie 12. vrcholů - 6. Radhošť.

12. vrcholů - 6. Radhošť


Měsíc červen k nám přicupital ohromnou rychlostí, což znamenalo, že nadešel čas k naplánování výletu na jeden z dalších 12 beskydských vrcholů. Tentokrát vyhrál Radhošť, na něhož jsme se vydali 23. 6. Účast byla mnohem hojnější než při výstupu na Velký Javorník, ale počasí zpočátku vypadalo pochmurně. Po čase se však trochu umoudřilo.

Na výšlap jsme se vydali z autobusové zastávky „Trojanovice, Na Pinduli“ po modré turistické značce. Naše trasa vedla od sochy Sv. Cyrila a Metoděje, poté dále po modré značce k soše Radegasta, dále na Pustevny, kde jsme si dali všichni něco drobného k obědu. Na Pustevnách nás překvapil menší déšť a báli jsme se, že nám toto počasí překazí plánovaný sjezd do Ráztoky na koloběžkách. Naštěstí po 30 minutách pršet přestalo a někteří odvážlivci už zanedlouho stáli frontu na zapůjčení koloběžky. Ti, kteří zvolili sestup po vlastních nohách, museli občas vydatně přidat do kroku, abychom společně jako celek stihli autobus směr nádraží do Frenštátu pod Radhoštěm. Povedlo se! Ve Frenštátě jsme posléze přestoupili na vlak, a tímto jsme završili další společný výstup.
Díky všem!
Za PS Šenov Marťa

Obrázek vstupu do části galerie 12. vrcholů - 5. Velký Javorník.

12. vrcholů - 5. Velký Javorník


Na 25. 5. 2019 byl naplánován výlet na Velký Javorník, kterého se sice zúčastnili jen dva vedoucí (během tohoto měsíce se konala velká spousta veřejných akcí), ale my jsme nezoufali a beskydskou přírodu s krásným počasím si užili se vším všudy. Cesta tam i zpět byla naplánovaná z Frenštátu pod Radhoštěm po zelené turistické značce. Na vrcholu jsme zjistili, že vyjít si na Velký Javorník v sobotu nebyl jen náš nápad, ale i dalších nadšených turistů. ?

Počasí nám přálo, kondička nám stačila a svaly nám do dalšího výstupu jen a jen porostly.
Za PS Šenov Marťa

Obrázek vstupu do části galerie Tábor II.turnus.

Tábor II.turnus


Obrázek vstupu do části galerie Tábor II.turnus Druhé album.

Tábor II.turnus Druhé album


Obrázek vstupu do části galerie Tábor I.turnus.

Tábor I.turnus


Obrázek vstupu do části galerie Velikonoce.

Velikonoce


Letošní velikonoční prázdniny (18. - 22.4. 2019) jsme strávili na základně DDM Jablunkov v Návsí. Na chatu jsme se dopravili vlakem. Vyjížděli jsme v ranních hodinách z Ostravy, Šenova a Havířova do Bocanovic. A pak jsme pěšky vyrazili směrem k chatě. Nechali jsme děti zabydlet se v pokojích a poté jsme si si zahráli pár seznamovacích her. Po obědě jsme šli hrát hry na mýtinu na kraji lesa, která je blízko chaty. Po dobu celého dne jsme na pozadí hráli hru „hasta la vista” (děti si náhodně vylosovaly jméno a tomu dotyčnému pak měly nenápadně říct heslo „hasta la vista”, čímž ho „zabily” a tímto pro něj hra končila). Protože to byly velikonoční prázdniny, tak jsme v pátek naučili děti jak se pletou karabáče z vrbového proutí, které si samy našly. Pro tento den jsme jako celodenní hru zvolili „ochrana přátelství”, spočívala v tom, že se u snídaně dětem rozdala vajíčka, která nosily celý den u sebe a nesměla se rozbít. Moc jich do večera nezůstalo.

Sobotní výšlap jsme započali okolo sedmé hodiny ranní, kdy jsme vyrazili na autobusovou zastávku, svezli se pár zastávek, a pak už šli pěšky na horu Ostrý. Po cestě jsme hráli 2 celovýletové hry. Cesta byla stejně jako terén vcelku jednoduchá, až na pár popadaných stromů, které jsme společnými silami přesunuli na kraj cestičky.

Jakmile jsme dorazili na vrchol, který je ve výšce 1044 m.n.m., byly děti nadšené, že to zvládly. Krátce po návratu byl pro děti nachystán oheň, u kterého se zpívalo.

V neděli ráno, jsme po snídani začali pomalu uklízet. V mezičase děti hrály různé hry, jako třeba vybíjenou, na babu, apod. Naobědvali se a vyrazili směrem k vlakovému nástupišti. Cesta vlakem zpět proběhla bez problémů, všechny děti dorazily domů s dalším skvělým pionýrským zážitkem zarytým v paměti.
Instruktoři PS Šenov

Obrázek vstupu do části galerie 12 Vrcholů - 4. Ostrý.

12 Vrcholů - 4. Ostrý


Výstup na 4. beskydský vrchol – Ostrý – jsme pojali trochu dobrodružněji. Tento výšlap jsme spojili s naší akcí „Velikonoční prázdniny“ a s dětmi, které se akce neúčastnily, jsme v pátek odpoledne vyjeli vlakem z Ostravy směr Jasení. Zapojili jsme se do jejich denního programu a masírovali lýtka na nadcházející náročný den.

V sobotu, 20. 4., jsme skoro všichni z chaty vyrazili na Ostrý. Trasu jsme si trochu zkrátili autobusem, a poté jsme se vydali po naučné stezce „Po stopách salašnictví“, dále se napojili na žlutou turistickou trasu, a pak na modrou. Abychom se po cestě nenudili, zahráli jsme si s dětmi 2 „celovýletové hry“. Později, 1 km pod samotným vrcholem, jsme jako tým společnými silami odklidili stromy spadlé na turistické trase, aby byla cesta volně průchozí i pro ostatní turisty.

Samotný vrchol tvořila hromada kamenů s cedulí „Ostrý (1.044 n. m.)“. Všichni jsme snědli své řízky a udělali společnou fotku. Moc lidí jsme na vrcholu nepotkali, ti většinou ukončili svůj výstup na chatě Ostrý, kde jich, díky krásnému počasí, bylo plno. Na této chatě jsme se rovněž občerstvili, a poté se vydali, samozřejmě jinou cestou, dolů zpět do „naší“ chaty v Jasení. Po návratu jsme se se všemi dětmi a vedoucími rozloučili a my, co jsme přijeli jen kvůli zdolání 4. beskydského vrcholu, jsme se ten den vrátili vlakem do Ostravy.

Díky, byli jste všichni skvělí.
Za PS Šenov Marťa

Obrázek vstupu do části galerie 12 Vrcholů - 3. Prašivá.

12 Vrcholů - 3. Prašivá


Dne 24. 3. jsme zamířili na Prašivou! Každý si určitě říká, že to musela být jenom taková lehká procházka, ale po naplánování skvělé trasy jsme ušli 17 km! Vlakem jsme dojeli do Dobratic pod Prašivou, a po výstupu na Malou Prašivou jsme se ihned vydali na samotný vrchol. Vrchol není nijak honosně vyznačen, tvoří ho jen hromada kamenů, ale tohle nás vůbec netrápilo. Společně jsem se tam vyfotili a pádili zpět na Malou Prašivou dát si nějaké občerstvení. Posléze jsme se vydali směrem na nádraží do Hnojníku. Cesta dolů nám v dobré společnosti rychle ubíhala, některé děti dokonce využily přítomnosti svých rodičů a pár set metrů si užívaly cestu z jejich náruče. Na nádraží jsme si všichni postáli ve frontě na kávu nebo čokoládu z automatu, a poté jsme se ve vlaku s bolavýma nohama již těšili domů na horkou vanu a nicnedělání.

Díky moc všem za účast.
Za PS Šenov Marťa

Obrázek vstupu do části galerie Jarňáky.

Jarňáky


Pionýrská skupina Šenov má již jarní prázdniny za sebou a velice si je užila. Týden jarních prázdnin jsme letos na začátku února strávili na horách, a to na základně DDM Třinec v Nýdku – Hluchové. A protože nás na místě čekaly hromady sněhu a nádherná zimní krajina, připravilo 6 instruktorů a 3 vedoucí pro 29 dětí celopobytovou hru „Ledové království“. Stejně jako ve slavné filmové pohádce zažívaly děti s Elsou a jejími přáteli různá dobrodružství a příhody.

Úžasné výhledy na zasněžené Beskydy jsme si hlavně užili po slunečném, ale docela náročném, výstupu na Filipku, kdy jsme se mnozí bořili do sněhu víc než po kolena. Na Filipce jsme pořídili hromadnou fotku, kterou si pak každý účastník akce odnesl domů na památku. Cesta zpět nebyla o nic lepší, a to ani pro ty, kteří se rozhodli jít jinou trasou. Po návratu na základnu si všichni sdělovali zážitky, jak se nemohli dostat ze závějí, jak lovili ve sněhu boty nebo jak jim ujely z kopce boby.

Dva dny po výletu jsme s dětmi navštívili krytý bazén v Bystřici, kde se kromě vodní zábavy uskutečnily plavecké závody. Podle ohlasu účastníků byla akce vydařená.
Za PS Šenov Renčák

Obrázek vstupu do části galerie 12 Vrcholů - 2. Velká Čantoryje.

12 Vrcholů - 2. Velká Čantoryje


Už máme za sebou 2. beskydský vrchol – výstup na Velkou Čantoryji! Znova můžeme vzpomínat na skvěle strávený den s přáteli, krásným počasím a dobrou náladou. Oproti prvnímu výšlapu se počet zúčastněných horalů sice zvýšil, ale i tak jsme pro cestu do naší startovní a rovněž cílové pozice (Nýdku) zvolili pohodlnější variantu cestování, a to cestu auty.

Při cestě vzhůru nás bohužel nečekaly takové závěje sněhu jako minule, ale i přesto jsme si naplno užívali sluníčka, které nás donutilo sundat si bundy, mikiny a táhnout to všechno na zádech.

Na vrcholu si někteří z nás vyšli až na rozhlednu a někteří rovnou zavítali do bufetu na hranolky a bramborové placky. Ani tentokrát jsme nezapomněli na vrcholovou fotku jak na polské, tak na české straně a s nachystanými lopatami jsme zamířili dolů, a to jinou cestou! Sestupovali jsme po Rytířské stezce, která nebyla až tak důkladně prošlapaná. Podle stop ve sněhu to vypadalo, že jsme asi 2. v pořadí, kteří se tudy za tento den vydávají. Na určitých místech jsme se propadávali a často se vyhýbali čouhajícím větvím, ale my si přece nemůžeme vybírat pokaždé snadné a vyšlapané cesty. Když jsme poté zkoušeli sjíždět různé kopce na těch lopatách, vždy se musel najít někdo, kdo byl ochoten potrénovat všechny své hýžďové a stehenní svaly, aby vyjezdil ostatním cestičku.

Po poslední pauze v přístřešku, u kterého byla možnost napít se ze studánky, jsme vyrazili k našim autům. U parkoviště nás čekalo ještě jedno focení a poté jednotlivé posádky nasedly do svých aut a vyjely k domovům.

Díky moc všem za účast a již teď se těším na náš další společný výlet.
Za PS Šenov Marťa

Obrázek vstupu do části galerie 12 Vrcholů - 1. Ondřejník.

12 Vrcholů - 1. Ondřejník


Dne 27. 1. v 6:00 někteří z nás vstali, aby se vydali na 1. beskydský vrchol, a to na Ondřejník. Ne pouze k roubence Ondřejníček, ale až úplně, úplně na vrchol. V 8:10 naše výprava vyjela ze zastávky „Ostrava - hlavní nádraží“ a dobrodružství mohlo vypuknout.

Vyšli jsme z Frýdlantu nad Ostravicí, a okamžitě jsme si začali užívat sněhu, kterého nám nebylo, jako každý rok, ve městě moc naděleno. Sněhové koule létaly sem a tam. Trefovali jsme se do obličeje, za krk, do rozkroku, do zadku, no prostě všude.

U roubenky Ondřejníček jsme si dali obědosvačinu, nafotili plno fotek a vydali se směrem na vrchol. Během cesty vzhůru jsme ještě netušili, jaký „fičák“ nás bude čekat nahoře. Na vrcholu nás totiž málem odfoukl silný vítr, ale štěstí, že jsme se u roubenky pořádně najedli a napili. Někteří z nás byli dokonce tak chytří, že si s sebou vzali i lyžařské brýle, které jsme jim při tom vichru hodně záviděli.

Samozřejmostí bylo vyfocení parádního vrcholového snímku. A poté jsme nezapomněli vzít nachystané lopaty a sjet si každý možný kopec dolů. Posledním pořádným sešupem byla sjezdovka Opálená blízko vlakové stanice Čeladná, kde jsme naši výpravu celí mokří, unavení, s modřinami ale šťastní nástupem do vlaku směr Ostrava ukončili.

Děkuji všem, kteří se této akce zúčastnili, hlavně Matyáši Slívovi a Michalu Válkovi. Ti se sice jako zástupci z řad dětí přihlásili jediní a tvořili tak menšinu vůči vedoucím (8:2), ale remizovali s počtem zúčastněných psů.
Za PS Šenov Marťa

Hop Nahoru


2018
Obrázek vstupu do části galerie Tábor I.turnus.

Tábor I.turnus


Obrázek vstupu do části galerie Jarňáky.

Jarňáky


Obrázek vstupu do části galerie Ledová Praha.

Ledová Praha


Hop Nahoru


2017
Obrázek vstupu do části galerie Mikulášovy Patálie.

Mikulášovy Patálie


Obrázek vstupu do části galerie Podzimní prázdniny 2017.

Podzimní prázdniny 2017


Nadešly první prázdniny v novém školním roce. Společně s 35 dětmi jsme ve čtvrtek ráno vyjeli do Klokočova. Čekaly nás 4 úžasné dny plné zábavy, her a hlavně čistého vzduchu. Děti se hned první den rozdělily do 5. oddílu, protože hned potom byl před nimi nesmírně těžký úkol. Letos totiž na děti čekala celopodzimová hra s názvem Alenka v říši divů. Prvním úkolem dětí bylo dostat se do říše divů. Úkol splnily a těšily se na další hry co pro ně máme připravené.Postupem 4 dní propracovaly až k samotnému konci příběhu, kterým bylo zabít strašlivého Tlachapouda, aby nechal říši divů být. Děti si tedy zahrály na schopnou Alenku která Tlachapouda přemohla. A jak už to tak bývá dobro vždy vítězí nad zlem a tak to bylo i u nás. Společnými silami přemohly Tlachapouda a zlou královnu, která mu velela. Našich 5 schopných týmu se občas i pořádně zapotilo při rozlušťování šifer. Či při hádání skladeb písní nebo znělek z pohádek. Na konec vše zvládli bravurně. Po sečtení konečného hodnocení se vítězem stál tým s názvem Les, meč, myš. Na druhém místě se umístil tým Ego esa. Na třetím Prd, pes, škr. Na čtvrtém a pátem Zub s.r.o. a Mad cat. Děti dostaly svou zaslouženou odměnu a už nezbývalo nic víc než se sbalit, uklidit a vyrazit domů. Ani nám ani dětem se domů nechtělo. Ale všechno jednou musí skončit a my už se teď nemůžeme dočkat Jarních prázdnin které prožijeme na Krásné.

Obrázek vstupu do části galerie Tábor I.turnus - Země jiného světa.

Tábor I.turnus - Země jiného světa


Obrázek vstupu do části galerie Piobowling.

Piobowling


Obrázek vstupu do části galerie Pionýrský Pioples.

Pionýrský Pioples


Již v pořadí 9. ples naší Pionýrské skupiny se konal v prostorách restaurace Horakůvka. Dne 11. března 2017 jsme oprášili naše taneční oděvy a vydali se všichni společně pobavit. Mezi hosty nechyběli jak naši přátelé, tak i rodiče dětí chodících do našeho oddílu. O zábavu se po celý večer starala hudební skupina KR Combo. Po tanečních kreacích jsme si vychutnali vynikající večeři.

Vyvrcholením večera bylo losování o hodnotné ceny jak za nakoupené lístky, tak ze slosovatelných vstupenek. Zábava byla v plném proudu po celý večer a pokračovala až do brzkých ranních hodin.

Chtěli bychom tímto poděkovat všem, kteří se plesu zúčastnili a taky těm, kteří nám přispěli k jeho realizaci. Zejména pak sponzorům: Laser Aréna Ostrava, Cukrárna u Babičky, Fantasyobchod.cz, Divadlo Petra Bezruče, dTest o.p.s., Thao.cz, Mladykokos.cz, Centrum služeb občanům Brno, Echoton-cz s.r.o., Meatfly a samozřejmě Pionýr.
Za PS Šenov Martina Kubinová, Jan Tříska a Tomáš Schwetter

Hop Nahoru


2016
Obrázek vstupu do části galerie Tábor II - Star Wars.

Tábor II - Star Wars


Zase se rok s rokem sešel a naše pionýrská skupina, pořádala letní tábor. Já se pokusím něco málo napsat o dění na druhém turnuse, tohoto letního tábora.

Tak jako první turnus jsme měli celotáborovou hru Hvězdné Války = Star Wars. Musím se přiznat, že to byla jedna z nejlepších táborovek, ale také nejtěžší. Mě samé trochu trvalo, než jsem jí pochopila a to jsem Hvězdné Války viděla několikrát. Kromě složitých táborovek, museli děti zvládnout i dosti těžké bodování her. Obsazovali planety v celém vesmíru a nepřítel (Jako my vedoucí) jsme se pokoušeli zasáhnout a zaútočit na ně. První den když děti přijeli, bylo docela hezky, ale k večeru se počasí zkazilo a hladiny řeky stoupla natolik, že po zbytek tábora nemohli děti jít do vody. Po celý tábor potom už bylo celkem hezky, jen na pár spršek deště. Měli jsme také samozřejmě i dva výlety. Jeden byl do hvězdárny a další na hru Laser Game. Oba výlety, tedy aspoň podle mých informací, měli velký úspěch. Na táboře se taky stal mezi dětmi velký převrat. Nejdříve je táborová hra moc nezaujmula, ale když jsme jim pustili první díl filmu tak to bylo o poznání lepší. A co teprve po druhém a třetím. Děti se do toho tak zažrali, že se celotáborová hra vydařila jako nikdy. Děti v týmech bojovali statečně a nakonec temnou sílu, jako rytíři Jedi porazili. Někdo skončil první a někdo poslední. Hlavně, že dobro zvítězilo nad zlem. Bylo to perfektní, myslím že na tenhle tábor se jen tak nezapomene. Tak příští rok, ahoj. A ať vás všechny provází síla.
Za PS Šenov Adéla Gawronová

Obrázek vstupu do části galerie Příměstský tábor v Šenově II. – termín 25.7. - 29.7.2016.

Příměstský tábor v Šenově II. – termín 25.7. - 29.7.2016


Obrázek vstupu do části galerie Tábor I - Star Wars.

Tábor I - Star Wars


Obrázek vstupu do části galerie Příměstský tábor v Šenově – termín 11.7. - 15.7.2016.

Příměstský tábor v Šenově – termín 11.7. - 15.7.2016


První turnus letního příměstského tábora byl motivován cirkusem. V prvním dni si děti, kromě seznamovacích her, vyzkoušely své sportovní dovednosti v několika disciplínách, které by správní cirkusáci měli zvládnout. V úterý se nám již poněkud pokazilo počasí, což děti od dalšího cirkusového výcviku nijak neodradilo. Z dětí se tak stali provazochodci a artisté, kteří zadané úkoly postupně zvládli. Ve středu jsme se vydali na výlet do Ostravy. Navštívili jsme „MINIUNI - svět miniatur“, kde měli cirkusáci zjistit, proč se Eiffelova věž jmenuje Eifelova. Pak jsme s dětmi na pěší lávce pozorovali soutok Lučiny a Ostravice, dvou různě zbarvených řek a po malém „odpočinku“ na dětském hřišti jsme si prošli centrum města. Nejvíce byly děti ale nadšeny z „X Laser Game“. Při této hře v tmavém bludišti soupeří dvě družstva proti sobě a pomocí laserových zbraní se snaží co nejvíce zasáhnout nepřítele. Takhle trénovali postřeh, strategické myšlení, spolupráci v týmu, odvahu a fyzickou kondici. Ve čtvrtek začal výcvik žonglérských dovedností, ale museli jsme si nejprve vyrobit žonglovací míčky. Odpoledne přišel čas na hry s cirkusovými zvířat. Pátek jsme zahájili jako klauni. Namalovali jsme dětem klaunské obličeje a zkoušeli jejich žertovné triky a pády. V pátek odpoledne si děti vybraly podle dosažených výsledků za celotáborovou hru věcné odměny a sladkosti. Na závěr každého účastníka příměstského tábora čekal zmrzlinový pohár.
Všechny fotky můžete najít na rajčeti.
Za PS Šenov Jiří Sklenář

Obrázek vstupu do části galerie Velikonoce.

Velikonoce


O velikonočních prázdninách jsme s dětmi vyrazili na čtyřdenní pobyt na chatu. Tentokrát do Jablunkova-Jasení. Děti hrály celovelikonoční hru „Záchrana velikonočního Zajdy“. Na začátku musely najít a poskládat velikonočního Zajdu, díky čemuž zjistily, jak Zajda vypadá. Poskládáním získaly další indicii, kam se mají vypravit. Postupně procestovaly několik států ve světě. Nechyběl ani výlet do okolí. Šli jsme na rozhlednu Kozubovou. Během výletu děti hrály etapu celovelikonoční hry „Výšlap do Alp“. Poslední den děti dostaly šifrovanou zprávu, ve které stálo, že jsou již téměř v cíli. Aby došly do úplného cíle, musely přemoct únosce, kteří hlídali zajatého Zajdu. Tím zachránily velikonoce a dostaly hromadu sladkostí. Kromě toho jsme vyráběli kraslice, hráli spoustu jiných her a vůbec jsme se náramně bavili. Už teď se nemůžu dočkat další akce.
Za PS Šenov Michal ”Tučňák” Kowalski

Obrázek vstupu do části galerie Jarňáky v Krásné.

Jarňáky v Krásné


Jarní prázdniny jsme se stejně jako v letech předešlých rozhodli strávit na horách. Děti se na celý týden vtělily do pozice lovců pokladů a každý den hledaly několik let ukryté poklady. Hledaly poklad od Shreka, Lego postaviček, Harryho Pottera nebo bájných Inků. Nebýt zašifrovaných zpráv, které jejich majitelé po sobě zanechali, upadly by všechny tyto krásné poklady v zapomnění.

Jednou ráno nás ale potkalo nepříjemné překvapení, když nešla skoro v celé budově elektřina. Při pohledu na pojistkovou skříň nám ale bylo vše hned jasné. V noci nás navštívil elektrodrak a ukradl nám skoro všechnu elektřinu. My jsme si to ale nehodlali nechat líbit. V encyklopedii jsme se dočetli, že jeden takový elektrodrak žije na hoře Kykulce (996 m.n.m). Ta od nás nebyla daleko, a tak jsme se rozhodli, že se za drakem vydáme a naši elektřinu si vezmeme zpátky. Drak se nás sice pokoušel odradit od cesty svými zaklínadly, která na nás během cesty sesílal, ale nepodařilo se mu to. Ani husté sněžení nás nezastavilo. Nakonec jsme draka našli a po krátkém odporu nám vydal zpět naši elektřinu. Mise byla splněna a mohli jsme tedy jít nejkratší cestou zpět. Ale protože jsme byli jen kousek od Ivančeny, byla by škoda ji nenavštívit. A abychom nešli zpátky stejnou cestou, vzali jsme to trošku oklikou a při návratu jsme tak měli všichni v nohách slušných 14 km.

Závěrečný poklad byl poklad pionýrský. Pionýr by se měl chovat podle sedmi ideálů. Závěrečná cesta za pokladem měla děti otestovat, zda jsou správnými pionýry. Všechny děti své úkoly splnily a největší poklad tohoto týdne byl nalezen.

Co se týče počasí, daly by se tyto jarní prázdniny nazvat také aprílovými. Když jsme přijeli, bylo všude dost sněhu na koulování i stavění sněhuláků. Následný déšť ovšem vymazal jakékoliv známky sněhové pokrývky. Sluníčko nám dokonce dovolilo hrát hry venku jen v krátkém rukávu. Dlouho se ale nezdrželo, opět přišlo sněžení a skončili jsme tak, jak jsme začali - tedy na sněhu.
Za PS Šenov Filip Kowalski

Obrázek vstupu do části galerie Pionýrský Pioples.

Pionýrský Pioples


Tak jako předloni, tak i letos pořádala naše Pionýrská skupina v prostorách restaurace Horakůvka společenský ples. Dne 16. ledna 2016 jsme oprášili naše taneční oděvy a vydali se všichni společně pobavit. Mezi hosty nechyběli jak naši přátelé, tak i rodiče dětí chodících do našeho oddílu. O zábavu se po celý večer starala vratimovská hudební skupina Stenly Band. Vyvrcholením večera bylo losování o ceny a dražba dortu se znakem Paalpixana – našeho oddílového papouška. Zábava byla v plném proudu po celý večer a pokračovala až do brzkých ranních hodin.

Chtěl bych tímto poděkovat všem, kteří se plesu zúčastnili a taky těm, kteří nám přispěli k jeho realizaci. Zejména pak sponzorům: Brzymaminkou.cz, Výrobna U Čmeláků, Šenovnet, Laser Aréna Ostrava, Opičárna – horský lanový park Ostravice, LeoExpress, Knihcentrum.cz, Cukrárna u Babičky, Fantasyobchod.cz, Vlasové studio Jakub Angelo Guzsi, Masáže a kosmetika Kateřina Janovská, Restaurace Bowling Rakovec, Ski areál Řeka, Autoslužby Pavlík – Feler, Svět techniky Ostrava, Divadlo Petra Bezruče, Bižuterie Barbara Harabišová a v neposlední řadě patří poděkování i paní Kateřině Pavlíkové, která nám věnovala paličkovaný obrázek.

Doufám, že se i v příštím roce sejdeme v tak hojném počtu.
Za PS Šenov Jan Tříska

Hop Nahoru


2015
Obrázek vstupu do části galerie Příměstský tábor.

Příměstský tábor


10. – 14. srpna 2015Máme dlouholeté zkušenosti se stanovým táborem, a tak jsme se o letošních prázdninách rozhodli rozšířit naši letní táborovou nabídku o příměstský tábor v Šenově. Termín jsme si zvolili po našich dvou turnusech stanových táborů na Bystřičce. Byli jsme velmi mile překvapeni zájmem o tento druh tábora. Naše kapacita 16 dětí ve věku od 6 do 11 let se naplnila velmi rychle, až nám bylo líto, že pro mnohé děti, které měly zájem, nezbylo místo.

Pět dní plných sluníčka, kdy jsme se každé ráno sešli v naší klubovně ve Staré škole, uteklo neuvěřitelně rychle. Po ranním kroužku v klubovně jsme se přemístili do nedalekého parku, kde jsme hráli jednu hru za druhou. Čas po svačince jsme opět trávili v parku nebo na zahradě. Hráli jsme si s psychomotorickým padákem, s míčem, nechyběly soutěže a vzhledem k počasí jsme si užili i hry s vodou. Na oběd jsme chodili do školní jídelny, kde se o naplnění našich bříšek postaraly skvělé paní kuchařky, kterým patří velké poděkování! Po obědě jsme chviličku odpočívali v klubovně na koberci a odpoledne patřilo tvoření. Vyráběli jsme si sádrové masky, skládali vlaštovky nebo si např. vyráběli své vlastní placky a magnetky. Středa patřila celodennímu výletu – navštívili jsme ostravskou ZOO, ve které jsme viděli spoustu zvířátek. Od morčat až po slony.

A pět dní bylo fuč… Nám ale zůstala spousta vzpomínek. Od září se zase těšíme na všechny děti na našich pravidelných oddílových schůzkách!
Za PS Šenov Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Tábor II - Indiana Jones.

Tábor II - Indiana Jones


Obrázek vstupu do části galerie Tábor I - Indiana Jones.

Tábor I - Indiana Jones


Obrázek vstupu do části galerie Laser Games.

Laser Games


21. března 2015 Už jste někdy byli na Laser Game? Ne? To je ale velká chyba!

Laser Game je pohybově zábavná společenská aktivita s prvky sci-fi. Hra je určena téměř pro všechny bez rozdílu věku či pohlaví.

Nás se jednu březnovou sobotu sešlo celkem 40. Utvořili jsme 10 týmů a zahráli si čtyřhodinový turnájek. Když jsme zrovna nehráli Laser Game, zpříjemnili jsme si čekání různými karetními a deskovými hrami.

A jak to všechno dopadlo? Který tým byl nejlepší? Na to se můžete podívat zde: Výsledky laser games

Díky za super zážitek a třeba to někdy zopakujeme.

Obrázek vstupu do části galerie Velikonoce.

Velikonoce


Stejně jako roky předešlé, tak i letos jsme strávili příjemný předvelikonoční čas s naší Pionýrskou skupinou. Rodiče mohli své ratolesti vyslat do nového a námi téměř neprobádaného prostředí. Chata ve Pstruží, která dřív byla kravínem, nabídla skvělé podmínky, jak pro venkovní hry, tak pro ty odehrávající se v teple.

Čtyři týmy bojovaly o post nejlepších velikonočních borců v disciplínách jako je přenášení vajíček na lžíci pod smrtící palbou, hledání ukřižovaného Ježíše nebo škubání velikonočního kuřete. Děti si vyzkoušely i sadu takzvaných workshopů, kde skládaly tématická origami, malovaly kraslice nebo barvily či stříhaly cokoliv, co nějak souviselo s Velikonocemi.

Dokonce nám bylo dopřáno typicky jarní počasí, tedy sníh a ještě další sníh, takže jsme mohli stavět zajíčko-sněhuláky a pak se koulovat dle libosti. Neminul nás ani několika hodinový výlet, při kterém jsme pomocí GPSek odlovili pár kešek, což děti baví – není nad správnou motivaci k pořádnému výšlapu…

Prostě pionýrská akce jak se sluší a patří. Se správnou atmosférou a kolektivem.
Za PS Šenov Kateřina Pavlíková

Obrázek vstupu do části galerie Jarňáky.

Jarňáky


A jsou tady zase prázdniny! Týden volna a tak hurá na chatu – tentokrát do Vyšních Lhot. Děti byly rozděleny do týmů, ke kterým si následovně vymyslely názvy. Ty byly opravdu originální a celý týden mezi sebou soupeřili Ventilátoři, Supertým, Vlčí smečka, Fialoví strážci a Mimoni. Tématem celojarňákové hry byl seriál „Byl jednou jeden život“. V jednotlivých hrách děti ztvárňovaly vždy nějaký orgán nebo buňky lidského těla. Díky hrám se děti naučily, k čemu slouží červené a bílé krvinky, krevní destičky, plíce nebo srdce. Mimo tyto tématické hry, jsme hrály i spoustu dalších her. Jelikož nám počasí přálo a sníh na svazích se udržel, mohli jsme provětrat boby a lopaty a zjistit, kdo z dětí má naději stát se profesionálním bobařem nebo lopatistou.

Jednodenní výlet jsme začali tím, že jsme si na každé křižovatce hodili kostkou a podle toho, co padlo, tak na tu stranu jsme se vydali. Když jsme asi po hodině byli opět několik desítek metrů od chaty, hru jsme ukončili a zamířili na náš plánovaný cíl, kterým byla Prašivá. Po cestě jsme otestovali pozornost dětí, když jsme jim položili pár soutěžních otázek. Cesta dolů z Prašivé byla sice delší, ale zato lepší cestou, a po 12,5 km jsme se za jásotu dětí vrátili na základnu.

Poslední den došlo k vyhodnocení celojarňákové hry a děti dostaly odměny. Neměly je ovšem zadarmo, musely nejdříve vyluštit morseovku (a ne tak lehkou, jak se na první pohled zdálo), která jim prozradila, kde se poklad ukrývá. Nakonec to všechny týmy zvládly a pak už jen zbýval úklid chaty a odjezd domů s nadějí, že se na tuto skvělou chatu ještě někdy vrátíme.
Za PS Šenov Filip Kowalski

Obrázek vstupu do části galerie

"Foto" schůzka


Hop Nahoru


2014
Obrázek vstupu do části galerie Vánoční schůzka.

Vánoční schůzka


Obrázek vstupu do části galerie Noc v pekle.

Noc v pekle


Přiblížil se vánoční čas a i Mikulášovi se v kalendáři přibližoval jeho velký den. V tom čase naše dítka dostala povolávací rozkaz, aby nastoupila svůj adekvátní trest v horkých hlubinách pekla. Je tomu tak každý rok. Mikuláš s čertem účtují od domu k domu a vybírají ty podařenější kousky do své sbírky. Nic jsme si nenalhávali, a pozvali jsme rovnou všechny mladé pionýry. Každý měl nějaký ten vroubek a čerti se na ně chystali ve velkém.

A pak přišel ten příšerný chlap Mikuláš a sdělil nám čertům, přisluhovačům pekelným, že jim musíme dát ještě jednu šanci. Jsme snad dětský koutek? Tak to teda ne! Když další šanci, tak jedině podle čertovských pravidel. A běda tomu, kdo je nezvládne.

Strhl se tedy boj o osvobození hříšných duší. Děti oškrabovaly pekelnou bramboru, které se nemohly dotknout. Probíraly čertům kožichy od blech. Přepisovaly sešit nepořádných čertíků. Hledaly druhé ponožky do páru atd...

Žel, všechny děti to zvládly. Některé sice s odřenýma "uchama", ale zvládly. Mikuláš jim potom ještě rozdal zásoby čertího guláše a uspořádal pekelnou diskotéku.

Když i vášnivá srdce ochabla únavou z tance, odebrali jsme se všichni do spacáků. Další den jsme řádně poklidili, abychom s čistou duší nehřešili a rozešli se domů. Bylo to fajn, ahoj příště.
Lucifer

Obrázek vstupu do části galerie Podzimky.

Podzimky


První prázdniny ve školním roce 2014 – 2015 jsme, jako každoročně, prožili na základně DDM Třinec v Nýdku – Hluchové. Plných pět dní volna 34 dětem ukázkově svítilo sluníčko. Mohli jsme tak nasytit plíce při hrách a soutěžích čerstvým horským vzduchem. Týmy Fialových, Červených, Zelených a Modrých si hned první den pobytu v sobotu zahrály dvě bojovky v lese. V neděli jsme měli půjčený „mega míč“ na KIN-BALL, který mají i dospělí problém chytit pro jeho velikost. Turnaj v KIN-BALLU na oploceném volejbalovém hřišti u základny byl velká zábava. Mezi další oblíbené venkovní aktivity patřily hry s padákem, střelba z luku na terč a míčové hry – americká vybíjená nebo „kolotoč“. V pondělí nás čekal malý výlet na okolní kopce. Ze základny ti mladší vyšlapali na Malý Stožek, pak pokračovali na Velký Stožek a přes Filipku došli zase na základnu. Ti starší si tuto cca 7 km trasu prošli opačným směrem. Odměnou byl nádherný výhled až na hory na Slovensku, i když ho trochu pokazil „smogový mrak“ nad Třineckem. V úterý byla uspořádána netradiční olympiáda jednotlivců i týmů. Děti soutěžily např. ve slalomu, ve skládání zápalek do krabičky, v obouvání židlí poslepu, skákaly v pytli, bloudily v zrcadlovém bludišti nebo skákaly přes lano. Samozřejmě nuda nebyla ani uvnitř budovy. Trénovali jsme morseovku a uzlování, pak následovala Uzlařská regata. Taky děti vyráběly podzimní obrázky z listů, odlévaly ze sádry odlitky nebo skládaly obrázky z čajových obalů. Stále obsazená byla i „pinpongárna“. Velkou zábavou byla schovávaná po tmě nazvaná SARDEL. Po sečtení všech bodů za soutěže a hry vyhráli Fialoví, o druhé místo se dělili Červení a Modří, třetí místo patřilo Zeleným. Sladké odměny čekaly na všechny děti. Strava pětkrát denně a pravidelný pitný režim byla samozřejmostí.

Těch 5 dní uběhlo jako voda a mnohým se domů vůbec nechtělo. Všechno jednou musí skončit, ale my už se těšíme na další akci, třeba na Jarní prázdniny 2015, kdy pojedeme do Dobratic pod Prašivou.
Za PS Šenov Renata Chrástková

Obrázek vstupu do části galerie Pucliáda.

Pucliáda


30. srpna 2014
I letos se nám potvrdilo, že Pionýr není jen pro děti a že i dospěláci si rádi hrají a soutěží. Na již tradiční Puzzliádě, která probíhá v rámci Jarmarku v Šenově, změřilo své síly celkem 74 soutěžících. Největší zastoupení měla právě nejstarší kategorie 16+. Z 19 statečných byla nejrychlejší a nejlepší hru roku 2009 „Dominion“ s rozšířením „Tajná skrýš“ si vyskládala s časem 9:07 PETRA KLEVCOVÁ. Vlastní dospěláckou kategorii měli vedoucí Pionýrské skupiny Šenov. HANYS CHRÁSTEK byl o minutu pomalejší než Petra, leč na vítězství v kategorii mu to stačilo a domů si odnesl hru „Ubongo“. Nejméně početná byla jako obvykle kategorie 13 – 15 let. Na výhru společenské hry „Hobit“ stačilo JIRKOVI HÁJÍČKOVI porazit jen 4 protihráče. O něco těžší to měla VERONIKA KOVÁCSOVÁ, která od nás právem dostala hru „Hurá do kempu“. Na 48 dílků rozstříhané šmouly se podařilo nejrychleji poskládat KARIN POLÁŠKOVÉ, která už určitě doma hraje karetní hru „Samurajský meč“. Obdiv si zaslouží samozřejmě i nejmladší účastníci a z nich především LINDA KUNTOŠOVÁ, která vyhrála hru „Moje první obrázky“. Všem vítězům gratulujeme a věříme, že se výhry líbily. Děkujeme také všem zúčastněným, že si umí hrát… KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ!
Lenka Chrástková

Obrázek vstupu do části galerie Tábor II - Madagaskar.

Tábor II - Madagaskar


Obrázek vstupu do části galerie Tábor I - Wanted podobenky.

Tábor I - Wanted podobenky


Obrázek vstupu do části galerie Tábor I - Western.

Tábor I - Western


Slunce se sklání k obzoru. Kapky potu stékají po drsných tvářích pistolníků. Ruce, ačkoli jsou naprosto v klidu, mají svaly napnuté k prasknutí. Oči strnule sledují protivníka. Takto strnule stojí už minuty – možná víc. Čas určují jen hodiny na věži, sekundová ručička chybí, jen minutová ukáže správnou chvíli...

Tento obrázek jistě znáte z filmů plných neohrožených mužů, rudých indiánů a krásných dívek. Než se však naši hrdinové chopí svých nenabitých celodřevěných koltů a trefí se do elektronického tlačítka mistra Lazara, které neomylně určí, kdo je nejrychlejším pistolníkem v širém kraji, vězte, že divoký západ z knížek Karla Maye nebo z drsných filmů Hollywoodu najdete i mezi Valašským Meziříčím a Vsetínem – v malé obci Bystřička. Letos vyrostlo na známé louce paní Michalíkové westernové městečko s vlastním hangárovým saloonem, indiánským teepee a spoustou stanových domečků s mnoha dalšími důležitými lidmi. Společně s dvaačtyřiceti dětmi jsme se prostříleli třemi týdny plných dobrodružství a nebezpečných situací. Jistě si říkáte, co za „dobrodrůžo“ asi malé děti mohou zažít, ale zvažte, jestli byste zvládli zastavit vlak pouze s koněm, zdali byste vystopovali bandity, kteří unesli prezidenta nebo osvobodili spoustu otroků ze spárů otroctví. Děti to zvládly a ještě se u toho královsky bavily.

Společně strávené chvíle nám dlouho zůstanou v paměti a doufejme, že se nás co nejvíce sejde i příští rok na stejném místě.
Juráš Chrástek

... a jako bonus video s westernovým tanečkem.

Obrázek vstupu do části galerie Bambiriáda.

Bambiriáda


Již 15. ročník aktivní prezentace spolků, občanských sdružení dětí a mládeže a středisek volného času se konal v Ostravě na loukách u Koliby v okrajové části Bělského lesa. Během tří dnů (23. 5. - 25. 5. 2014) navštívilo Bambiriádu přes 13.000 lidí. Pionýři ze Šenova ani letos nechyběli.

Tři dny plné sluníčka, aktivit nejen pro děti a pódiových vystoupení - tak vypadal bambiriádní víkend. Pionýrský pejsek, který na louce pobíhal, tančil a dováděl s dětmi, zval všechny návštěvníky do „piostanu“. Malí nebo velcí – všichni bez rozdílu se snažili splnit sedm zkoušek, aby získali pilotní průkaz a mohli odcestovat raketoplánem na planetu Pionýr. A na co všechno se musí správný pilot připravit? Ve vesmíru neexistuje nahoře nebo dole a tak i orientace je značně ztížená. Rovnováha může být dovednost rozhodující mezi životem a smrtí. Je důležité umět odrazit nebezpečné asteroidy, které ohrožují vesmírnou loď. Dále musí každý správný kosmonaut umět složit vesmírnou stanici. Jednou z disciplín byla také simulace obrovského gravitačního přetížení. A už jste se zkoušeli najíst ve stavu beztíže, kdy jídlo nedrží na talíři a poletuje si? A pozor na vesmírné souboje. Je důležité se umět rychle zorientovat a zničit svého nepřítele. Pokud adept na pilotní průkaz vše zvládnul, dostal kromě potvrzeného pilotního průkazu i sladkou odměnu, propagační materiály, pozvánky na letní tábory, magnetky s pionýrským pejskem kosmonautem a také si mohli vyrobit svou vlastní placku (button).

A víte, že se na Bambiriádě dal najít i poklad? Stačilo mít s sebou GPSku nebo chytrý mobilní telefon a pomocí gps souřadnic najít 4 krabičky plné odměn, které byly ukryty v blízkém okruhu Bambiriády.

V sobotu vzali naši vedoucí – Lenka s Jurášem – na Bambiriádu i děti z oddílu. Kromě Bambiriády navštívili i Hasičské muzeum v Ostravě, kde bylo pro účastníky Bambiriády zvýhodněné vstupné.

Byl to hezký víkend a všem patří velké poděkování – organizátorům, vystavovatelům, účastníkům na pódiu a v neposlední řadě i návštěvníkům.
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Člobrdo.

Člobrdo


Obrázek vstupu do části galerie Jarní prázdniny.

Jarní prázdniny


Ostravsko konečně nadšeně uvítalo Jarní prázdniny. Úkoly byly zapomenuty, ti šťastnější zvesela vyhlíželi týden prázdnin a ti méně šťastní po víkendu zase vyrazili do práce – a dvacet čtyři odvážných dětí s pionýry ze Šenova vyrazilo do Beskyd – Pod Krásnou.

Pro děti byla mimo různé jiné kratochvíle připravená i týdenní hra, jež rozhodně nebyla pro slabší povahy. Děti se po oddílech vtělily do rolí speciální jednotky agentů FBI, která nesla na svých bedrech ochranu nám známé civilizace před hladovými mimozemšťany, špatně naladěným mytickým neřádstvem, či zplozenci pekel a dopřávaly nám tak ničím nerušený spánek v blažené nevědomosti a v bezpečí našich domovů.

Během výcviku, kterým každý agent musel projít, se děti naučily vyslyšet svou intuici, přesné střelbě, seznámit se před akcí se svým okolím a být kdykoli připraven k akci. Bohužel je sebedokonalejší výcvik nemohl plně připravit na to, co mělo přijít. Zjistily, že zbavit se přízraku Bludného Holanďana není žádná procházka růžovým sadem. Pravá a nefalšovaná Baba Jaga s nerudnou povahou a bradavicí je nehořlavá, což situaci mnohdy zkomplikuje, a prostě nechytne a nechytne, i když jistí dozajista špatně informovaní autoři pohádek tvrdí opak. A víte, že není radno se Medúze dívat do kukadel? A automobilová honička s prchajícími zločinci po německé dálnici, i přesto že vám pomáhají Simír a Gerchán, je plná smyků a kulek co sviští rychlostí střel laserových zbraní z Hvězdných válek a tudíž je nebezpečnější a vražednější než procházka po rozsypaném legu. Prostě paráda.

Ke konci týdne se k nám na akci přidal i sníh – sněžilo a sněžilo. A my šli na výlet. Ze začátku jsme se plahočili nadšeně a sněhové kuličky létaly z jednoho konce konvoje na druhý. A pořád sněžilo … a sněžilo. V půlce výletu se nadšení začalo postupně vytrácet. A sněhové kuličky taky. Zbyl jen ten nenávistný pohled na tuny sněhu a na vůdce výpravy, který, a to si přiznejme, občas krapet zabloudil. Druhý den přestalo sněžit a my jsme se znovu suší a nadšení vrhli na to množství stavebního a bojového materiálu – nakonec došlo i na dobývání pevnosti.

Nejlepší agenti byli vyhlášeni, ceny rozdány a nastal čas se sbalit, najít některé zatoulané svršky, uklidit a pomačkat se na rozloučenou…

Jarňáky byly povedené, o čemž svědčil i smutný odchod z chaty na cestu domů. Ještě štěstí, že nám zůstaly ty zážitky, které sklerotikům sice nevydrží moc dlouho, ale ostatní si za čas i sem tam vzpomenou. A taky fotky, které si člověk může vždycky vyhledat na webových stránkách pssenov.pionyr.cz.
Jáá

Obrázek vstupu do části galerie Ples Pionýrské skupiny Šenov.

Ples Pionýrské skupiny Šenov


Byla sobota 25. ledna 2014 a odbila devatenáctá hodina. Někteří už postávali venku a netrpělivě pokukovali po teple tanečního sálu, jiní neriskovali mrazivou noc a přijeli až načas, ale všichni očekávali velkolepé záležitosti. Všichni přišli se stejným důvodem. Rozhýbat kosti, natáhnout pár svalů a ve víru tance vyjádřit svou svobodnou vůli a radost ze života. Hudba začala hrát a i organizátoři měli pěsti zatnuté a modlili se, aby kapela byla dosti kvalitní a neurazila jemná ouška pozvaných hostí. Po pár minutách bylo rozhodnuto. Tihle pánové z formace The Another Way vědí, co dělají. Mnoho pochvalných slov jsem si vyposlechl za výběr kapely a uklidnil svou bujnou fantazii o pískajícím davu a dalších formách defenestrací. Hromada lidí mě překvapila nevázaností s jakou se začalo tančit. Snad druhou či třetí píseň byl parket plný. Řekl jsem si, že je to známka dobrého kolektivu a vrhl se k ostatním křepčit ze všech sil. Pionýrský ples byl zárukou skvělé party a párty, takže mi večer uběhl velmi rychle.

Hodina duchů oznámila svůj příchod a polovina sálu mi ukazovala prstem na hodinky. Chápu, začíná tombola a ceny nejsou vůbec špatné. Dary od všech lidí z pionýrského okolí a firem s dobrou reputací. A kdo nám ceny daroval? Komu patří velké poděkování? Tak tedy: Cukrárna Ollie´s, Jazyková škola Lite, Knihcentrum, Divadlo Petra Bezruče, pánům ze Zahradnictví Lampart a Mec, Autoškola Nakládal, Květinářství Lilie, www.brzymaminkou.cz, FantasyObchod a i pan starosta z města Šenova nám donesl balíček k rozdání. Rychle rozdat ceny, poblahopřát šťastlivcům a hurá na parket, kde necháme poslední zbytky sil a protančíme se do brzkého zimního rána.

Nakonec rozehnat zbytky tancechtivých a rozvrkočených jedinců, rozloučit se s báječnou obsluhou restaurace Horakůvka a vypařit se do říše měkkých postelí a báječných snů. Jako organizátor fajfkuji a označuji splněno, jako účastník hvízdám, jásám a řvu: „Kdy bude další?“
Juráš Chrástek

Hop Nahoru


2013
Obrázek vstupu do části galerie Vánoční Schůzka.

Vánoční Schůzka


Obrázek vstupu do části galerie Tvořím, tvoříš, tvoříme….

Tvořím, tvoříš, tvoříme…


Je poslední listopadový den, den před první adventní nedělí. Pionýrskou klubovnou zní vánoční koledy. Hned na začátku pětihodinového maratonu plného tvoření, jsme si udělali menší rozcvičku. Z klubovny jsme vynesli starý papír, abychom ho mohli odvézt do sběrny. Když se ale do práce pustí 20 pilných holek a kluků a jedno malé oddílové štěně, tak je 360 kg papíru sneseno během chvilky. A teď hurá na to hlavní – tvoření!

Klubovna se proměnila v tvořivou dílnu. Víte, co je patchwork bez jehly? Taky se této technice říká artyčoková, ale můžete ji znát jako falešný patchwork či vpichovaný patchwork. A už jste někdy vyráběli ketlované náušnice? Pracovali jste s fimo hmotou? Objevili jste kouzlo zázračných fólií – smršťovaček? Že ne? My jsme toto všechno a ještě i něco víc stihli během našeho sobotního dopoledne. Z obyčejných koulí z polystyrenu vznikly díky barevným stužkám a špendlíkům krásné vánoční ozdoby. Z korálků zase spousta náramků a náušnic. Vymodelovat z fima vánoční stromeček, sněhuláka nebo mimoně? Žádný problém! Někteří si z fimo výrobků udělali náušnice, většina je ale použila do sněžítek – a jak krásných! A kolik originálních placek (butonů) vzniklo… Někteří vyráběli pro sebe, jiní pro kamarádky a kamarády, sestřenice, bratrance, rodiče či prarodiče. A co ty smršťovačky? No to bylo úplné kouzlo. Na fólii si namalujete pastelkami obrázek, dáte to na chviličku do trouby a pozorujete, jak se váš výtvor v troubě zmenšuje a zmenšuje a tvrdne. A pak je z toho krásný přívěšek na mobil, na krk nebo na klíče. Nebo taky krásné náušnice.

A je konec, zvoní. Teda, rodiče klepou na dveře. Každý si domů odnáší spoustu krásných a hlavně originálních výrobků a dárečků. Vlastně skoro každý. Tajuška zvládla jen vysypat korálky, hrát si s míčkem, občas si zaštěkat některou z koled nebo spát. A jak akci zhodnotily děti? „Bylo to úúúúžo, snad si to brzo zopakujeme!“
Verunka Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Den s Pionýry.

Den s Pionýry


Je pátek 15. listopadu 2013. Ve večerní tmě probleskují sametová světla žhnoucích lampiónů a dětský hovor rozeznívá jindy tichý prostor mezi stromy tichého lesa. Znedaleka doráží zvuk poloprázdné tramvaje a my se připojujeme ke skupině, která právě dorazila.

Netrvá to dlouho a pozornost všech si pro sebe zabírá Doktor, vedoucí PS Kamenec. Povídá o bytostech, které se ztratily v lese. O tom, že je jim třeba posvítit na cestu a odčarovat tak tento zakletý les. A my se vydáváme do tmy…

Bytosti jsou zachráněny a my jsme už jinde. Odemykám dveře, které jsou většině dětí neznámé. Vpouštím je dovnitř. Dýchne na nás teplo. Rozbalíme si naše ležení, pustíme si pohádku a koukáme, dokud není záhada rozluštěna, poklad nalezen a zloduši pod zámkem. Při vypínání projektoru mi do uší zní jemné dětské chrnění a z druhého rohu tiché pubertální remcání. Zalehnu a spím.

Brzké ráno, pípá mi budík, abych vypustil naše štěně. Kontroluji stav dětí, spí. Vybíhám do ranní rosy. O hodinu později se probouzí ranní ptáčata. Někteří se ale schovávají do spacáků a tváří se, že pro ně ještě ráno není. Však ona je vůně čerstvě ohřátých párků probudí a vyžene z pelechu. Lenka do toho spouští na kytaru a tak je o atmosféru postaráno.

Stojíme před budovou U6. Kdo zažil, nemůže se dočkat. Tak dovnitř na vynálezy. Stoupáme po schodech, kde nás vítá milá slečna a pouští nám krátké úvodní video. A pak hurá. Namátkou vyberu sekce pohonu, kde jsme si hráli na křečky. Dále měření šuplerou, obráběcí stroje, minisoustruhy. Velká sekce, která v Ostravě nesmí chybět – výroba železa. Drážní technika, páčky, výhybky všeho druhu. Zachránit vlak pomocí morseovky a pak už elektřina a její zázraky. Aby děti neřekly, že se pořád učí, čehož si věřte mi ani nevšimly, tak trocha volnosti v sekci dopravních strojů s mnoha simulátory a rekvizitami. Nechybí auta, motorky, letadla, raketoplány a dokonce i ponorka tady kotví. Tady bylo zbytečné na děti pospíchat. Vedoucí po očku hlídali souřadnice našich dětí, které si z místní soutěže udělaly výherní automat. Ve sklepě nás ještě čekaly sekce vody a vlnění. Za půlhodinku jsme stáli venku a děkovali, že už je kolem ticho městského provozu. Sekce vlnění samozřejmě zahrnovala i zvuk ve všech svých podobách. Teď svačinku a domů.
Díky za skvělou akci, Juráš Chrástek

Obrázek vstupu do části galerie Podzimky.

Podzimky


Po až nekonečně dlouhém úvodu do nového školního roku konečně nastaly tolik očekávané prázdniny. I s víkendem plných pět dní volna, to je úplně pohádka. A letos (jako ostatně každý rok) mohly všechny pionýrské děti odjet na chatu a na čerstvém vzduchu prožít se spoustou kamarádů dobrodružství plné draků.

Počasí nám naštěstí přálo, a tak naši vlastnoručně vyrobení létající draci měli výborné letecké podmínky. Bohužel selhala technika. Ten nejlepší z draků, kterého jsme vyrobily my, děti, se ve vzduchu udržel plných 42 sekund. Obdivuhodný výkon, nemyslíte? Když jsme nemohly mít dokonalý létající nástroj, chtěly jsme alespoň draka na mazlení. Však víte, do postýlky, ať nás v zimě zahřeje. Při jedné hře jsme se tedy vydaly hledat dračí vejce. Úspěšně. A kdo že ho získal? Za celou chatu se uspořádaly takzvané PioVolby 2013, kdy děti volily nejen nejlepší tým, ale také nejoblíbenějšího obyvatele jejich dračího doupěte. Obyvatele, který jim vždycky rád pomůže, poradí. Nutno říci, že hlasy byly strašně vyrovnané. A rozhodnout se jen pro jednoho obyvatele, to nebylo taky vůbec jednoduché! Ale vzít si vejce domů mohl jen jediný hrdina. Kdo ví? Třeba se mu vylíhlo a teď malý dráček okupuje jeho postel. I přesto, že v dobách výskytu těch stvoření s lesklými šupinami nebyly tak dobré podmínky jako nyní, nikdo hladem netrpěl. Naopak. Pití nonstop, jídlo pětkrát denně (plus nějaké to kokino)… skoro jako v hotelu, ne?

Všechno, co jednou začne, musí i skončit. A tak skončila i naše pětidenní fantasy výprava. Je opět čas vrátit se do té otravné školní rutiny. Ale nebojte. Pionýr pořádá další akce, na které můžete své děti vyslat, abyste jim zaručili neskutečné zážitky, jež se jim nabízejí.
Kačč

Obrázek vstupu do části galerie Puzzliáda.

Puzzliáda


Obrázek vstupu do části galerie Tábor - První turnus.

Tábor - První turnus


Obrázek vstupu do části galerie Bambiriáda.

Bambiriáda


Pionýrská skupina Šenov v letošním roce opět prezentovala Pionýr Moravskoslezského kraje na akci Bambiriáda. V Ostravě proběhla Bambiriáda již čtvrtým rokem v Bělském lese v areálu Lesní školy. Akce, která probíhala od pátku do neděle (24.5. – 26.5.2013), přilákala přes 13 tisíc návštěvníků. Nás jste na této akci mohli vidět v pátek a v sobotu.

Letošní republikové téma celé Bambiriády bylo: „Dětství v proměnách času“. Pionýr pojal téma za své a proto jste se ve většině pionýrských stanech po celé republice mohli setkat s prezentací, která byla zaměřena na téma „Tábory v proměnách času“. My jsme se k tomuto tématu s radostí přidali.

Návštěvníci, kteří k nám zavítali, si mohli prohlédnout stan, ve kterém spíme na letních táborech – stan s podsadou. Jednu půlku stanu jsme vybavili věcmi, se kterými jezdily děti na tábory před 20 lety a na druhé půlce bylo vidět, s čím jezdí děti na tábor nyní. Návštěvníci si u nás mohli zkusit nařezat dřevo, pomocí GPS projít bludiště a najít vlaječku nebo podle buzoly určit světové strany a správně postavit slavnostní oheň. Mezi další úkoly patřilo například luštění morseovky nebo také určování mapových značek, přičemž mladší děti hledaly značky přímo na mapě. Při splnění některého z úkolu dostali návštěvníci razítko do bambipasu, bonbon, magnetky, papírové čepičky, KPZ a jiné pionýrské propagační materiály. Pokud někdo u nás splnil 4 úkoly, dostal za každý splněný úkol razítko na speciální kartičku a díky ní si potom mohl u nás za odměnu vyrobit svou vlastní originální placku (buton).

Po celém areálu se taky toulal náš pionýrský pejsek, který se se všemi návštěvníky fotil, tancoval, skotačil na pódiu a našel si i kamaráda – medvídka PomBär.
Verunka Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie RVVZ.

RVVZ


Obrázek vstupu do části galerie Bermudský trojúhelník.

Bermudský trojúhelník


4.5.2013 Expediční deník. Netrpělivě vyhlížím z okna. Již podruhé mi počasí nepřeje, aby má expedice mohla začít. První datum jsme změnili s ohledem na předpověď počasí, která se ukázala pravdivá. Zatrolení meteorologové. Celkově je letošní počasí na draka.

5.5.2013 Deník Beznadějného hledání smyšlených artefaktů. Zamračené nebe sice nic neslibuje, ale ani nehrozí blesky či deštěm v dáli. Akce může začít. Neoprén, brýle, potápěčské ploutve a hurá na Škrbeň... pardón - do “Bermudského trojúhelníku”. Naším dnešním úkolem je nalézt 8 černých skříněk z letadel průzkumné letky, jež se ztratila za války v legendami opředeném Bermudském trojúhelníku. Akce je to nebezpečná, avšak jsme přeci zkušenými dobrodruhy a nejednou naše “úspěchy” zaplnily stránky Vašeho oblíbeného periodika - Šenovského oběžníku. Souřadnice jsou sice známy, ale znáte to, Bermudský trojúhelník může mít špatnou náladu a GPSka nás bude hodinu provádět v kruzích.

Náš výsadek začíná blízko rybníka. Nacházíme tam sice pozůstatek letadla, avšak černá skříňka zmizela v nenávratnu. Na dně oceánu však vidíme několikeré stopy. Vydáme se za nimi později. Zadáváme tedy souřadnice druhé skříňky a pochodujeme... tedy plaveme dále, směr jih. A už to jde. Druhá keška - vlastně černá skříňka - nás sice trochu zmátla, ale nakonec odloveno! S několika malými přestávkami, kdy pročesáváme stromoví a kořeny pařezů, či koukáme, zda některá ptačí budka nemá otvíratelné dno, projdeme celý Babčok a dále až do Václavovic. Kešky....ach jo, černé skříňky jsou schovány všude. Kousek od studánky, na rozmezí okresů Karviné, Ostravy a Frýdku-Místku a také u rybníčku s kachničkami (pro představu s chobotničkami). Cesta to není lehká. Často putujeme houštinami a křovím...chtěl jsme napsat chaluhami a mořskými příkopy. Navzdory tomu jsme spokojení. Z 8 černých skříněk jsme našli 6 a z toho jedna zmizela ve chřtánu mudly Krakena a k druhé máme stopy - asi od předchozí expedice, která zde zmizela. Hurá domů. Odpočinout si od neustálého běhání za “ďábelskou šipkou”.

7.5.2013 Milý expediční deníčku, na naší každotýdenní schůzce se vydáváme po stopě první černé skříňky. Nemůže být daleko. Zdání klame, a tak se trošku projdeme .. “proplaveme”. Skříňka uvízla na stožáru středověké plachetnice a je tedy naprosto výškově nedostupná. Vy si jistě říkáte: “Tak tam doplavte, jste přeci v moři”, ale já bych vás chtěl vidět doplavat 6 metrů vysoko. A k tomu se bojím výšek…
Juráš Chrástek

Obrázek vstupu do části galerie Člobrdo.

Člobrdo


20tého dubna jsme vyrazili za PS Komenského, abychom se zapojili do turnaje o to, kdo se stane největším machrem ve hře „Člověče, nezlob se“. Ze začátku ještě dávali hráči svým figurkám poslední pokyny a snažili se dohnat celoročně zanedbaný trénink. Z klubovny se po celou dobu turnaje ozývaly zvuky zuřivého zápolení a hrůzostrašné výkřiky, když se v krvavé řeži figurky střetly, které si pak v domečku musely zafačovat rány. A nakonec se odehrálo dechberoucí finále, ve kterém se na 1. místě umístila naše Lucka Brudná a 4. místo obsadil Ondra Schwetter.
Honzík Gabzdyl

Obrázek vstupu do části galerie Velikonoce.

Velikonoce


Velikonoční prázdniny jsou tady a všichni netrpělivě očekáváme den odjezdu na chatu Jasení. Těšíme se, až si zase spolu zahrajeme plno her, zablbneme si a jako obvykle si užijeme plno srandy, až se nám ze smíchu bude tvořit vánočka na břiše.

Po nástupu všech dětí do vlaku směr Bocanovice, se rozhlížím a nemůžu si nevšimnout, že pár dětí má s sebou boby a lopaty. Už po prvním vyhlédnutí z okna a ještě k tomu, že už byl skoro konec března, jsem usoudila, že si je braly zbytečně a budou zklamány z toho, že žádný sníh nebude. Děti mě ale přesvědčovaly o opaku. Řekla jsem jim: „Tak uvidíme.“

Dorazili jsme na místo. Inu, byla pravda, že trochu sněhu tam bylo, ale ne dost, abychom nasedli na boby a řítili se střemhlav dolů vstříc závěji sněhu. Ale možná nám ještě počasí ukáže, co dovede.

V chatě si děti plné radosti sundaly batohy z ramenou a byly rády, že už dnes nemusí nikam daleko chodit. Když ale najednou došlo k rozdělování pokojů, děti hned ožily. Popadly batohy a běžely si co nejrychleji vybrat postel pro následující 4 dny.

Poté, až se děti rozkoukaly a vybalily, hrály jsme nové seznamovací hry, u kterých jsme se všichni pobavili a po chvíli už všechny děti sypaly jména ostatních hravě z rukávu. Během dne jsme si zahráli ještě pár her venku, kde byly děti také rozděleny do družstev. Večer jsme si zahráli u dětí velmi oblíbenou hru „Sardel“ a po prvním dnu už nám všem připadalo, jakoby jsme zde, s touto skvělou partou lidí kolem sebe, byli alespoň tak týden.

Je zde další den. Sněžíííííí!!! To je radosti, to je slávy, ale jen po určitý čas, než přestalo sněžit. Posléze se totiž z čerstvě nasněženého sněhu stalo bahno, na kterém by nám boby a lopaty ztěžka mohly jezdit. Ale to nás neodradilo od toho jít ven a nadýchat se čerstvého vesnického vzduchu. Je pravda, že po pár hrách nikdo z nás nevypadal zrovna čistě, ale za tu zábavu nám to všem stálo.

a sobotu jsme měli naplánován výlet na chatu Kozubová. Nabalili jsme jídlo, pití, rozmasírovali lýtka a mohlo se vyrazit. Čím výše jsme stoupali, tím více jsme si užívali až půl metru sněhu. Bohužel jsme z důvodu únavy pár dětí nedošli až na vrchol, ale to nikomu nevadilo, protože cestou dolů jsme všichni sbíhali z dlouhých zasněžených kopců a jak už se stává, při běhu sněhem bylo tělo rychlejší než nohy, takže většina z nás, včetně mě, zabrzdila pádem hlavou přímo do sněhu. Po dlouhé cestě zpět jsme všichni došli unaveni do chaty. Alespoň jsem si to myslela. V odpoledním klidu jsem totiž čekala, že děti budou po túře spát nebo odpočívat, ale to jsem se šeredně zmýlila. Jako bychom jim tím výletem nastartovali motor v dovádění a běhání. Byli živější než kdy předtím. Ale za to, jak výlet zvládly, bylo pro ně večer nachystáno překvapení ve formě promítání pohádky Hotel Transylvania a k tomu ještě každý dostal nanuk, kterým skoro nikdo nemohl pohrdnout.

Přišel den odjezdu a venku opět sněžííí!!! Venku už to vypadá na docela velkou nadílku. Že by byl prosinec a můžeme si zpívat Rolničky? Je pravda, že další vánoční dárky bych brala všemi deseti, ale podle kalendáře nás, holky, má přece zítra čekat velikonoční výprask, ne? Velikonoční atmosféru jsem ale pocítili díky odměnám pro děti, které byly plné čokoládových velikonočních zajíčků a vajíček.

I přes hodinové zpoždění vlaku jsme všichni dorazili domů v pořádku plni zážitků a dojmů. Díky všem zúčastněným za skvělé prožití Velikonočních prázdnin plné legrace a snad se všichni co nejdříve uvidíme na další společné akci.
Martina Třísková

Obrázek vstupu do části galerie Hodina Země.

Hodina Země


Je 23.3.2013, 20 hodin a 30 minut. S partou dvaceti pionýrů stojíme před kostelem Prozřetelnosti Boží a trneme, zda se naplní naše očekávání. Společně s námi na tuto chvíli čeká celá střední Evropa. Celosvětová akce na podporu ekologie a uvědomění si dopadů lidstva na přírodu právě začíná.

Nervózně pokukuji po panu místostarostovi, který má na tváři pouze neproniknutelný výraz. Ve chvíli, kdy se chystám otevřít pusu a vyzvat děti, aby ještě chvíli vyčkaly, ozve se ohlušující křik a jásot. „Zhasnul, zhasnul, koukejte, zhasnul“, ozve se za mnou. Otáčím se a vidím, že kostel již pohltila tma a lampy celého zámeckého parku pomalu pohasínají jako svíčky ve větru. Během okamžiku jsme obklopeni tmou, do které září naše předem připravené svíčky. Nejsme jediní, celá republika právě oslavuje tmu, jež nastala u významných památek a mnoho domácností hraje karty v romantické atmosféře za svitu svíček. Není ale čas na dlouhé rozjímání, co se právě děje jinde, tma bude trvat pouze hodinu a pak se opět rozsvítí. Rozhlížím se po dětech a přemýšlím, kterou z připravených her mám „vytasit“ jako první. Děti ale nevnímají, koukají na nebe a ukazují si hvězdy. Zasněně zvednu oči k nebi a prohlížím si ty, které za světla nešly vidět. A že jich není málo. A pak už to frčí. Hrajeme jednu hru za druhou. Donášíme vodu květinkám, pronášíme světlo k listům, zachraňujeme stromy před lesníky atd. Ačkoli nám počasí vyšlo krásně, nebe bylo bez mráčku a měsíc svítil jak se sluší a patří, mělo to jednu nevýhodu. Zima byla až praštělo a brzy nás zebaly ručičky. Zahřáli jsme se u svíček a začali si zase hrát. Hodina uběhla natotata, kostel i park se opět pozvolna rozsvěcovali a my spokojeně odcházeli do klubovny, kde jsme usnuli spokojeným zeleným spánkem plným ekologických snů.

Na závěr posílám obrovské poděkování zástupcům města Šenova, že přispěli a pomohli s celou přípravou akce. Speciální poděkování patří panu místostarostovi, který nám v parku pomohl s dětmi i hrami. A pozdrav posílám všem, kteří se zapojili z tepla domovů a alespoň vypnuli televizi či světla v domě.
Juráš Chrástek

Obrázek vstupu do části galerie Jarní prázdniny PS Šenov 2013.

Jarní prázdniny PS Šenov 2013


V očekávání jarních prázdnin pečlivě poslouchám předpověď počasí. Hlasatel v rádiu nacvičeným hlasem sděluje nepříjemné novinky. Ještě pořád se není čeho bát, předpovědi počasí jsou přesné jak slepý snajpr. Počasí ale naschvál tropilo vše, co si hlasatel usmyslel. Jako by byli domluveni, že nám jarní prázdniny zkazí. Během týdne před akcí roztál ve městě prakticky všechen sníh a na horách to bylo obdobné.

Se skleslou náladou nasedám v sobotu 2. 2. 2013 do auta a chystám se odvézt nejdůležitější proviant na chatu Jasení, která je kousek od Jablunkova. Touto dobou už hromada dětí sedí ve vlaku a zlobí vedoucí, kteří jedou s nimi. Očekávají luxusní koulovačky, bobování a hromady sněhu na vyblbnutí. Myslím, že až přijedou, budou zklamaní.

Stojím před chatou a rozhlížím se. Děti prozatím nedorazily. V botách mám potopu od naprosto mokrého sněhu a silný vítr odebírá mé tělesné teplo neskutečným tempem. Jestli to tak půjde dál, skončíme zavření v chatě. Snad se počasí umoudří.

Děti dorazily. Tolik radosti jsem už dlouhou dobu neviděl. V rukou mají nespočet sněhových dopravních prostředků a neuvěřitelně obrovské tašky. Co v nich mají? Celý první den je nabitý programem. Seznamování, vybalování, snad milion her a k večeru vysvětlujeme celojarňákovou hru „Elixír pro zemi Zlozemi“. Jdu spát s dobrým pocitem a unaveným tělem.

Je ráno. Sněží, lidičky, sněží „jak o dušu“! Za noc nasněžilo snad 15 cenťáků snížku. Otevírám dveře pokoje a za nimi stojí dívčina – má jiskry v očích a otázku na rtech: „Půjdeme bobovat?“. Jsem rozespalý, mám zalepené oči, ale odpověď je jasná: „ANO“. Po nezbytných přípravách, snídani a dalších nesmyslech se vydáváme s hromadou dětí zabalených jak „křehká elektronika“ na blízký kopec. Cesta je krátká, ale i tak jsou všichni úplně bílí, když nasedají na své plastové a pytlové oře. Když na ně tak koukám, vím, že jarňáky jsou zachráněny.

Každý večer nám nasněžilo něco kolem 5 cm sněhu. Děti byly každý den venku a zvládli jsme i výlet. Nikdo se s námi nenudil a domů jsme odjížděli spokojení a unavení z celotýdenního záběru. Jakožto vedoucí akce bych rád poděkoval i svým vedoucím, kteří mi byli rukama a nohama a zastoupili mě, když jsem ke konci chytil „rýmičku“. Děkuji bando, byli jste skvělí!
Juráš Chrástek

Obrázek vstupu do části galerie Ples pionýrské skupiny Šenov.

Ples pionýrské skupiny Šenov


V letošním roce jsme pro náš ples využili nově zrekonstruovanou restauraci Horakůvka a myslím, že tak učiníme i v letech následujících, protože jsme s prostory i personálem byli velmi spokojeni. Po sedmé hodině, když se většina hostů sešla v sále, uvítali jsme je trochu netradičním způsobem. Vlastně je uvítali „naše vaše“ děti a to z projekčního plátna nejdříve ptačím tancem za doprovodu Dády a jejich Kuřátek a potom i slovem. Místo klasického předtančení se na taneční parket doťapkal krokodýl Chňapík, ze kterého se vyklubal zebra Márty z Madagaskaru, převlečený nejdříve za šmouly a pak za Bobíka. Ve skutečnosti to byli jen naši adepti na post instruktora, kteří si říkají Lumpíci. No a pak už se jen tančilo na hudbu, kterou obstarávala kapela KR COMBO, pilo se a zase tančilo, jedlo a opět tančilo a ještě jednou tančilo. A jak už to na plese chodívá, s úderem půlnoci nezdrhla Popelka, ale roztrhnul se pytel s dárečky. Nejdřív jsme losovali z ústřižků vstupenek a tři šťastlivci si domů odnesli společenské hry a diáře. Samozřejmě jsme měli i tombolu. Do té si mohl každý v průběhu plesu koupit los za 10 Kč a čím víc si jich koupil, tím větší měl šanci něco vyhrát. A že bylo o co hrát. 3. místo patřilo velkému kolcu sýra, 2. místo společenské hře Dixit Odyssey a majitel úplně posledního vylosovaného losu se radoval z herní konzole Nintendo Wii. Mezi další třicítkou výher byly i dary:
Rádio Kiss Morava
Tobolová Monika – masáže Šenov
Pneuservis RS
Elektro Univex CZ v.o.s.
Nela Hrubá – kadeřnictví Ostrava
Motozem
Šenovská lékárna
Textil Lijana
za což bychom jim chtěli touto cestou mockrát poděkovat. Tímto však zábava neskončila, protože potom se zase tančilo a tančilo. A jak a v kolik jsme se dostali domů to už si nepamatujeme.
Lenka Chrástková

Hop Nahoru


2012
Obrázek vstupu do části galerie Ostravská olympiáda.

Ostravská olympiáda


Třináct nás bylo, natrénovaných sportovců, kteří chtěli předvést, co v nich dřímá. Ostrava byla svědkem velkolepého soutěžního klání, při kterém bylo mnoho sportovních disciplín přetvořeno pro městské použití. Mezi soutěžemi nechyběl obří slalom na lyžích, kajak, běh na 400 metrů, box nebo národní sport lední hokej. To vše se odehrálo v ulicích a na památných místech ostravského centra. Říkáte si, že je to divně strávený den, dělat ze sebe šašky kolemjdoucím? Ono totiž nešlo jen o olympiádu, ale také o hledání pokladů pomocí navigačního přístroje GPS. V centru Ostravy je schováno mnoho tajných schránek, ale je obtížné se k nim dostat. Základní pravidlo geocachingu totiž zní: „Hlavně nenápadně!!!“, či „Pozor na mudly!!!“. Mudla je člověk, který nemá o pokladu a jeho umístění či funkci ani ponětí, a proto je potenciálním nepřítelem. Odhalíte-li totiž umístění pokladu nekalému mudlovi, můžete se vsadit, že další hledač najde poklad zničený nebo zcizený. Naše olympiáda měla tedy za úkol nejen pobavit nás i přihlížející, ale taky odpoutat pozornost od několika málo hledačů. Podařilo se, našli jsme všechny vytýčené cíle, i když někdy to šlo jen ztěžka. Doufám, že se příště opět sejdeme a užijeme si spoustu legrace jako tentokrát.
Juráš Chrástek

Obrázek vstupu do části galerie Podzimky.

Podzimky


Děti rozdělené do čtyř oddílů se vydaly s Pionýrskou skupinou Šenov o podzimních prázdninách na chatu v Nýdku a ve stopách Starých pověstí českých následovaly Alojzovy legendy.

Samozřejmě že prvním úkolem dětí bylo dorazit do země zaslíbené, mlékem a strdím oplývající. Každý člen oddílu měl své přesné místo v jejich kočující hordě, ať už to byl důležitý vozík, který musel převážet veškerá zavazadla, nebo slepice, jež cestou snášela vajíčka, či kráva spásající trávu. Nakonec všechny kmeny, ba i ten nejpomalejší, dorazily pod horu Říp.

V lesích musely čelit, jako odvážný Bivoj, rozzuřeným a krvežíznivým kňourům (pro ochránce zvířat dodávám jen, že s kanci se zacházelo humánně a dle poslední společenské). Následovala se Libušina proroctví až ke knížeti Přemyslovi. Bojovalo se proti statné Šárčině družině, když si ženy postavily hlavu a hrad a pustily se v Dívčí válce proti mužům (opět dodávám, že s ženami se zacházelo slušně a že některým se i nic nestalo).

Nejvíce se dětem asi líbila návštěva ďábla ve Faustově domě, kde po podepsání smlouvy vlastní krví podlehly mamonu a hrabivosti a byly zasypány kýženým zlatem.

Ale i přesto, že nám počasí nikterak nepřálo a mnohdy jsme museli upravit program tak, abychom nezmokli, jsme si to všichni náležitě užili. Dokonce jsme si stihli postavit i své první sněhuláky, zkoulovat své kamarády a kamarádky a získat své první válečné omrzliny. Čtyři dny uběhly jako jamajský sprinter a bylo načase se smutně rozloučit s kamarády a nadšeně přivítat s rodiči. Bylo to fajn.
Honzík Gabzdylů

Obrázek vstupu do části galerie Zlatá Fazole.

Zlatá Fazole


27. – 30. 9. 2012 To byl ale „CIRKUS“!

Během prodlouženého víkendu se v rekreačním areálu JISKRA u Náměště nad Oslavou v zalesněném údolí řeky Oslavy na Vysočině konalo republikové setkání oddílů Pionýra - Víkend Zlaté fazole, kterého se zúčastnilo 14 členů naší pionýrské skupiny. Poté, co je principál cirkusu FAZOL přivítal slovy:“ Vážení, velevážení, jen račte vstoupit. Cirkus Fazol právě přijel k vám. Uvidíte, co jste ještě neviděli, uslyšíte, co jste ještě neslyšeli a zažijete, co jste ještě nezažili.“, se ocitli v Pionýrském cirkuse Fazol a jeho cirkusové škole plné kouzel, artistických čísel a klaunů a mohli si sami vyzkoušet, jaké to je být cirkusákem. Oddíly během pobytu vyzkoušely netradiční sporty jako je kin-ball, známý také jako Omnikin, brännball (spálený míč), plachtovaná, lakminton aj., navštívily rukodělné dílny – malování na obličej, dekupáž na kameny, výroba placek – butonů aj. nebo se věnovaly různým deskovým hrám, které zde byly zastoupeny ve velkém počtu. Své znalosti a dovednosti si všichni mohli ověřit v terénní turistické hře Fazolová Stezka nebo v Uzlařské regatě, orientační schopnosti projevili v Pionýrském geocachingu. Večery byly vyplněny písničkami a večerní hrou. No a proč se akce jmenovala „ZLATÁ FAZOLE“? Mj. také proto, že každý z účastníků akce mohl dovézt jakkoli výtvarně ztvárněné fazole, které pak byly v rámci vernisáže vyhodnoceny a jejich tvůrci oceněni. Poslední den po rozloučení s téměř 400 účastníky akce nás sice čekala asi 5-ti hodinová cesta autobusem a vlakem do Ostravy, ale odjížděli jsme spokojeni s novými zážitky, dovednostmi a zkušenostmi.
Renča Chrástková

Obrázek vstupu do části galerie Hledání pokladu.

Hledání pokladu


V neděli 16. září 2012 se mnoho dětí z naší pionýrské skupiny vypravilo do Bělského Lesa, zahrát si světoznámou hru Geocaching. Protože to bylo poprvé, co naše děti hledaly poklady pomocí GPS navigací, byly poklady vytvořené námi vedoucími - mimo celosvětovou herní síť. Na začátku proběhlo menší školení, jak GPSky používat, k čemu slouží a jak se s nimi orientovat. Potom se už 20 účastníků rozdělených do pěti týmů rozešlo různými směry - hledat tajuplné kešky. Naše první krabička byla schovaná v kořenech obrovského buku. Hledali jsme ji dlouho, ale nakonec se Natalin podařilo rozhrnout to správné listí a už na nás koukal poklad. Tak, otevřít krabičku, vzít si odměny, zapsat KÓD, který určoval pozici hlavního pokladu a hurá na další. Postupným střídáním GPS navigace jsme se sice trošičku zdrželi, ale ze sedmi schránek jsme jich získali šest. Poslední poklad jsme sice měli na dosah, hra však byla časově omezena a tak jsme se raději vypravili na shromaždiště, kde už na nás zbytek týmů netrpělivě čekal. Dali jsme hlavy dohromady a z jednotlivých kódů jsme poskládali konečné souřadnice. Všech pět GPSek si děti rozebraly a už se hnaly za hlavním pokladem. Nakonec jsme jej našli a rozdali si odměny v podobě pionýrských placek.

Po obědě jsme se vydali na místní hřiště, abychom si vysportovali duši z těla. Mohu potvrdit, že tento úkol jsme bezproblémově splnili.

Nakonec jsme se všichni naprosto unavení rozešli domů a na městskou hromadnou dopravu. Hledat poklady pomocí GPS navigací děti bavilo a tak budeme v hledání pokladů určitě pokračovat.
Juráš Chrástek

Obrázek vstupu do části galerie Puzzliáda.

Puzzliáda


1. září 2012. Na letošním jarmarku připravila Pionýrská skupina Šenov opět soutěž o nejrychlejšího skládače puzzlí. Oproti minulému ročníku jsme trochu přitvrdili v obtížnosti, ale všichni se s tím dokázali poprat. Kromě skládání obrázků si v našem stanu mohli všichni prohlédnout kroniky z našich táborů a fotky z pořádaných akcí nebo si zamotat tělo na Twisteru. Mezi návštěvníky jste mohli potkat našeho velkého maskota – velkého plyšového psa. I letos čekala na nejrychlejšího skládače v každé kategorii odměna v podobě deskové hry. O pět her bojovalo celkem 65 soutěžících.

Výsledková listina


Jan Lazar

Obrázek vstupu do části galerie Vyhlášení celoroční hry 2011/2012.

Vyhlášení celoroční hry 2011/2012


Obrázek vstupu do části galerie Říše pohádek.

Říše pohádek


Odkaz na shédnutí videa z tábora.
Odkaz na stažení videa z tábora.

Obrázek vstupu do části galerie Šmoulové na Bystřičce.

Šmoulové na Bystřičce


2. – 22. 7. 2012 Letos mohly jet s Pionýrem na letní stanový tábor všechny děti, které byly vysoké na dva couly a nebály se Gargamela. Prožít 21 dní v kouzelném lese se rozhodlo 37 dětí.

Šmoulové jsou malí modří skřítci, kteří nosí štěstí. Štěstí získávají ze šmorůvek a kdysi dávno, je tomu už sto let, jim jednu dávku šmorůvkového štěstí ukradl zlý čaroděj Gargamel. Gargamel nechtěl být šťastný, ale chtěl zabránit tomu, aby se štěstí šířilo dál. Celou truhlu zaklel kouzlem ze své kouzelné knihy a schoval ji pod paprsek modrého měsíce. Popsaný list z knihy vytrhnul, roztrhal a rozházel po lese, aby Šmoulové nemohli truhlu nikdy najít. Šmoulové se tenkrát museli hodně snažit, aby nasbírali dostatek nových šmorůvek, ale když si k tomu zazpívali, šlo jim to hezky od ruky.

Letos uplynulo sto let a modrý měsíc se měl opět objevit a ukázat nám místo, kde je šmorůvkový poklad ukrytý. Abychom mohli kouzelnou truhlu otevřít, potřebovali jsme znát kouzlo. Ale jak ho získat, když ho Gargamel rozházel někde po lese? Jednoho dne se Nešika procházel za hranicí kouzelného lesa, kde už začíná Gargamelovo území, zakopnul a najednou se válel v úplném šmorůvkovém ráji. Házel do sebe jednu šmorůvku za druhou, když si všimnul, že to nejsou obyčejné šmorůvky. Běžel rychle do vesnice, půjčil si od Koumáka lupu a utíkal zpátky. Když si šmorůvky prohlédl pod lupou, zjistil, že na každé z nich je napsané písmenko. Ano, Nešika našel místo, kde tenkrát Gargamel rozházel roztrhané kouzlo. Získat kouzlo ale nebylo vůbec jednoduché. Sice jsme znali místo, kde šmorůvky rostou, ale bylo to za hranicí kouzelného lesa. Aby nás Gargamel nechytil a aby si nevšimnul, že z jeho území nějaké šmorůvky zmizely, museli jsme na ně chodit jen k večeru na pár vteřin, jen po jednom a šmorůvky jsme nesbírali, ale museli jsme si písmenka z nich zapamatovat. Navíc do východu modrého měsíce zbývaly jen tři týdny…

Rozdělili jsme se do čtyř oddílů. Fešáci byli poznat podle kytičky na čepičce, Kutilové měli zase tužku za uchem, Koumáci nosili velké brýle a pírko za čepicí měli Stopaři. Tři týdny jsme bojovali s Gargamelem, dováděli ve vodě, protože nám svítilo sluníčko, běhali po lese, hráli hry na louce, měli noční hlídky, noční hru a taky táborák. Stihli jsme i tři výlety. První jsme si užili na nedaleké přehradě, při druhém výletu jsme ušli skoro 19 kilometrů, abychom se podívali z dřevěné rozhledny na Jeseníky, Beskydy a samozřejmě Valašské Meziříčí a taky jsme posbírali po cestě několik „kešek“. A třetí výlet? Jeli jsme do Rožnova pod Radhoštěm do Gibon parku, kde jsme si všichni zahráli minigolf a pak někteří dováděli na trampolínách, jiní na dětském hřišti a mezi nejoblíbenější atrakci patřil rumbal.

A jak to dopadlo s truhlou plnou šmorůvkového štěstí? Poslední táborový večer byla Párty Taťky Šmouly. Všichni Šmoulové se náramně bavili, tancovali, smáli se a najednou… všichni utichli. V dáli uviděli modrý měsíc. Vzali lopaty a rýče a společně se k němu vydali. Začali kopat v místě, kde ukazoval modrý paprsek a opravdu narazili na truhlu. Stopaři kouzelnou formulkou truhlu otevřeli a v truhle bylo tolik šmorůvkového štěstí, že stačilo úplně pro všechny… Během tří týdnů jsme nenašli jen truhlu se šmorůvkovým štěstím, ale také spoustu nových kamarádů.
Verča Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Bambiriáda.

Bambiriáda


Naše PS se po roční odmlce rozhodla prezentovat Pionýr Moravskoslezského kraje na Bambiriádě v Ostravě. V Bělském lese probíhala Bambiriáda ve dnech 24. – 26. května (čtvrtek – sobota). Náš velký stan jsme v areálu u lesní školy postavili ve čtvrtek večer. Sluníčko letos svítilo a to se projevilo i na návštěvnosti. Po celý pátek a sobotu jsme se skoro nezastavili, protože se v našem stanu střídali děti, dospělí i senioři. A co jsme si pro ně letos připravili? Kdo chtěl, ten zdolával překážkovou dráhu na hopsadlech, jiní si zase vyzkoušeli svou šikovnost a pevnou ruku u velké varianty známé hry Jenga. Pro procvičení precizní motoriky a souhry rukou jsme měli připravené dvě bludiště – menší berušku a ve velkém provedení žábu. Nohy a ruce si děti a také jejich rodiče zamotávali na známé hře Twister. Pro větší skupiny dětí, především z mateřských a základních škol, jsme měli připravené hry s psychomotorickým padákem a také společné hry jako jsou například Dostihy. Odvážní si také vyzkoušeli chůzi na slacklinu. Účastníci od nás odcházeli s papírovou čepicí na hlavě a pionýrskou taškou, ve které měli například kalendáře, tetovačky, magnetky, origami, bonbony, lízátka nebo také úkolníčky. Po celou dobu tam s námi byl i náš maskot – velký plyšový pejsek. Občas se nám ale někam zaběhl a tak nám ho děti pomáhaly hledat. Nálezci byli samozřejmě řádně odměněni.

Na video z Bambiriády se jukněte semdle: Video z Bambiriády 2012.
Verča Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Parní mašinkou na den dětí.

Parní mašinkou na den dětí


Ačkoli byla akce vymyšlena a vyhlášena takzvaně "narychlo", přece se nás 7 sešlo na nádraží Ostrava-Střed. S lehkou výbavou jsme napjatě očekávali na příjezd našeho nezvyklého dopravního prostředku. Mašinka "423.041" se za mohutného dýmu a s veškerou pompézností přiřítila do nádraží na minutu přesně. Největším překvapením bylo ticho, když vláček zastavoval. Žádné pískaní brzd se nekonalo. Rychle jsme se nahrnuli do nejbližšího vagónku, který byl označen jako jídelní a doufali, že bychom si pro sebe "urvali" nějaká ta místečka. Marně! Vlak už byl naprosto plný. A tak jsme se ve stoje vydali na dlouhou cestu do Ostravice, kde na nás čekal den dětí na místním koupališti. Po příjezdu jsme se chtěli vyfotit s mašinkou, což byl ale naprosto šílený nápad, protože přes nespočetný zástup lidí jsme se k ní nemohli ani přiblížit. Vydali jsme se tedy na den dětí s tím, že se k mašince vrátíme později. Na koupališti slibovali program pro děti, avšak všechno, co měli místní připravené, jsme sfoukli za hodinku i se svačinou a vydali se za dětského skuhrání: "Kam to zase jdeme?!" dolů k vlaku. Po cestě jsme se zastavili v lanovém centru Opičárna, kde měli volný přístup na několik nízkých lanových aktivit. Uspořádali jsme závod, kdo nejrychleji projde danou trasu. Najednou nikoho nebolely nožičky, nikdo už nefuněl a neskuhral. Vyhrál Ondra s časem o tři sekundy lepším než byl můj. U mašinky jsme se hromadně vyfotili a páni "Mašínfírové" nás pustili i nahoru ke kotli a ukázali nám, jak to v mašince funguje. A protože nám zbyla spousta času, přemýšleli jsme co s ním. Na Smrk nebo na Lysou bychom to už nestihli, a tak jsme se vydali na místní pouť. Pouť nebyla velká, ale projeli jsme se na pár kolotočích, nabourali pár autíček na autodromu a najednou už byl čas vrátit se k vlaku. Přišli jsme schválně o chvilku dříve, abychom si mohli sednout. Cestou domů jsme hráli pár hlasitých her, abychom pobavili cestující. Dorazili jsme zdraví a kompletní. Expedice byla úspěšně ukončena a děti předány rodičům.
Juráš Chrástek

Obrázek vstupu do části galerie Velikonoční prázdniny.

Velikonoční prázdniny


5. - 8. 4. 2012 Letos jsme na velikonoční prázdniny jeli na základnu PS J. A. Komenského, která se nachází v Lipné u Potštátu. Když jsme po dlouhé cestě vlakem a pak autobusem dojeli, čekalo nás nemilé překvapení. V chatě byla pomalu větší zima než venku. Protože se tam topí v kamnech, tak chvíli trvá, než se vytopí tak velký prostor. Někteří méně otužilí tak chodili celý den v bundách a čepicích. Ještěže v pokojích jsme měli elektrické topení. Počasí nám taky moc nepřálo, sluníčko vykouklo až v sobotu. My jsme se ale nenechali vyvést z míry. I přes drkotající zuby jsme si užili spoustu zábavy při hrách a nakonec, když se člověk začal trošku hýbat, tak i tu mikinu rychle svlékal. Také nás navštívila kouzelná slepička, která když snesla vajíčka, začala kdákat, a kdo ji našel, vyměnil pak její vajíčka za body do celovelikonoční hry. Ani v noci si slepice nedala pokoj, avšak vzbudila jen pár dětí s lehkým spaním. Když jsme si zrovna nehráli, tak jsme vyráběli. Děti si mohly uplést košíček na vajíčko z pedigu nebo náramek z provázků a korálků. V sobotu jsme si vyšli na procházku po blízkém okolí. Viděli jsme krásný dřevěný kostelík a větrnou elektrárnu, která nás svou výškou úplně ohromila. Na výletě to ale spíš vypadalo jako na telefonní ústředně než na pionýrském táboře. V chatě totiž nebyl signál a tak všechny děti po dvou dnech abstinence okamžitě žhavily dráty. Při odjezdu jsme si zažili chvilku napětí, když jsme zjistili, že autobus, který nás měl odvézt, není napsaný v jízdním řádě. Nakonec přece jen přijel a my jsme odjeli plni zážitků a dojmů za chumelenice domů.

Na videa z Velikonoc se jukněte semdle: Videa z Velikonoc.
Lenka Chrástková

Obrázek vstupu do části galerie Jarní prázdniny s Asterixem a Obelixem.

Jarní prázdniny s Asterixem a Obelixem


10. - 16. března 2012 Jarní prázdniny prosedět doma? Kdepak! My jsme nasedli do vlaku a vyrazili jako každý rok do přírody. Tentokrát na turistickou základnu DDM Bohumín do Jablunkova-Návsí. Chata nám je dobře známá. Zažili jsme na ní už spoustu legrace a po tomto týdnu jsme o další zážitky bohatší!

Celým pobytem nás provázel Asterix s Obelixem. Asterix zastává funkci toho chytřejšího a Obelix? To je ten silnější. Rozdělili jsme se do dvou týmů - Kačgalové a Natgalové. V těchto národech jsme bojovali o získání nápoje síly, abychom jednou pro vždy porazili ty dotěrné Římany. Soutěží a her bylo mnoho a některé nám daly pěkně zabrat! Stříleli jsme z luku nebo jsme třeba hledali poklad, který nebylo vůbec jednoduché najít. Museli jsme projít dlouhou cestu po fáborcích, po cestě jsme plnili úkoly a sbírali lístečky, které obsahovaly jednotlivé části šifry a až po vyluštění šifry jsme zjistili, kde je poklad ukryt. Naštěstí jsme šikovní a společnými silami jsme to zvládli a poklad našli. Celotýdenní hru nakonec o fous vyhráli Kačgalové.

Hráli jsme i spoustu her, které se hlavní etapové hry netýkaly. Malovali jsme písničky, hráli fotbal ve sněhu nebo třeba Lodě. Lodě znáte určitě všichni, ale vedoucí je pozměnili a vylepšili. Ve hře měla důležitou roli hrací kostka a během hry nás taky přepadávali piráti atp. Vůbec jsme se nenudili. Nezaháleli jsme ani s tvořením, abychom si domů něco odvezli. Hodně práce nám dala výroba kusudamy. Že nevíte, co to je? Je to krásná japonská květinová koule. Byla náročná a bylo třeba hodně trpělivosti, ale výsledek stál za to! Taky jsme dělali masky ze sádrových obvazů, které jsme si potom nabarvili dle vlastní fantazie.

A víte, co je slackline? My jsme to taky nevěděli, ale díky našim vedoucím jsme se to dozvěděli a mohli si to i vyzkoušet. Je to moderní adrenalinový sport – moderní chození po laně. Udržet se na popruhu bez opory vedoucích nebylo možné. Vedoucí nám taky ukázali spoustu pokusů. Viděli jsme na vlastní oči hrnečku vař (tomuto pokusu se říká taky Sloní zubní pasta). Dalším pokusem pak byli Faraónovi hadi. A už jste někdy viděli přístroj, který vyrábí mlhu? A už jste někdy za pomocí mlhy sestřelovali papírové kornouty? Je to velká sranda! Se všemi zážitky a hrami se tady bohužel nemůžeme podělit. Nezbývá vám, než nás přijít navštívit do Pionýru nebo s námi jet na nějakou další akci.
Kača Pavlíková a Verča Perzynová

Hop Nahoru


2011
Obrázek vstupu do části galerie Vánoční  Výprava.

Vánoční Výprava


Obrázek vstupu do části galerie Podzimky.

Podzimky


Pionýrská skupina Šenov tradičně uspořádala pro své členy a pro děti ze Šenova a okolí v době podzimních prázdnin, tj. od 26.10. do 30.10.2011 pobyt na horách na Jablunkovsku. Na základně DDM Třinec v Nýdku – Hluchové, kam jsme se dopravili autobusem, strávilo 32 dětí 5 dní dobýváním Pevnosti BOYARD. Nejdříve děti rozdělené do 4 soutěžních týmů získávaly klíče k otevření pokladnice pevnosti, další den děti soutěžily o čas, který budou mít pro odnášení pokladu, a předposlední den v různých kláních soutěžily týmy o indicie k heslu pro otevření pokladnice. Děti si za dohledu strážců pevnosti vyzkoušely např. slalom s míči a smetákem, řešily hádanky, překonávaly „propasti“ (přechod po laně), stavěly stavby z kostek apod. Současně si také zahrály noční hru na bludičky, svíčkovanou, míčové hry a další hry v klubovně. Všechny 4 týmy nakonec pomocí klíčů a hesla získaly větší nebo menší podklad pevnosti, který vyměnily za sladkosti. Během pobytu děti vyrazily také na půldenní výlet na vrchol Filipku, kde se jim odkryl nádherný výhled na vrcholy Beskyd a do údolí. Pět dní uteklo jako voda. Domů jsme si odvezli spoustu zážitků a odměn a mnozí se už těší na vánoční výpravu v prosinci.
Renata Chrástková

Obrázek vstupu do části galerie PUZZLIÁDA.

PUZZLIÁDA


27. srpna 2011Na letošním jarmarku připravila Pionýrská skupina Šenov opět soutěž ve skládání puzzlí. Kromě skládání obrázků si v našem stanu mohli malí i velcí návštěvníci prohlídnout kroniky z našich táborů, procvičit své mozkové závity nad hlavolamy nebo si namalovat obrázek prstovými barvami na naši velkou papírovou stěnu. Mezi návštěvníky jarmarku jste také mohli potkat našeho maskota – velkého plyšového pejska. Stejně jako loni, tak i letos získali nejrychlejší skládači puzzlí ve své kategorii jednu z moderních společenských her. O čtyři hry bojovalo celkem 81 soutěžících. A jak to letos dopadlo? V kategorii do 7 let se na 1. místě umístila Katka Kotrlová a vyhrála hru Scrabble junior. Hru Sabotér získala Verča Navrátilová, která byla vítězkou v kategorii 8 – 11 let. Markéta Sulková byla nejrychlejší v kategorii 12 – 15 let a doma si může zahrát hru: Nalož a jeď. O nevyslovitelně zábavnou hru Tabu soutěžili všichni soutěžící starší 16 let a nejrychlejší ze všech byla Petra Klevcová.

Vítězům gratulujeme, hry si můžete vyzvednout od 5. září každé pondělí na našich oddílových schůzkách ve Staré škole od 15:45 do 17:30 hodin.

Děkujeme všem zúčastněným a těšíme se na vás na dalších akcích nebo na oddílových schůzkách.
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Letní tábor II.turnus.

Letní tábor II.turnus


Když jsme v únoru začali plánovat tábor, počítali jsme tak s třiceti dětmi a „sluníčkovým“ počasím. Skutečnost ovšem byla jiná. Táborový seznam hlásil plný stav a předpověď počasí přeháňky či déšť. Tentokrát jsme si všichni přáli, aby předpověď nevyšla, ale přání se nám bohužel nesplnilo. I když jsme se probouzeli do deštivého rána, měli jsme pořád co na práci. Celotáborová hra byla inspirována dvěma knihami: Rychlé šípy a Hoši od bobří řeky. Tři týdny jsme bojovali proti Černým jezdcům, řešili záhadu hlavolamu a získávali nejrůznější bobříky. Všechny naše zážitky jsme natočili a vyfotili, takže se o to budeme moct podělit s kamarády a rodiči. V těch několika málo slunečných dnech jsme vytáhli plavky, koupali se, opalovali a hráli hry s vodou. No a abychom té vody neměli málo, vyrazili jsme i do aquaparku. Na konci tábora jsme si zase vyrobili obálky a doufali, že poslední den budou naplněny pěknými vzkazy. A taky že byly! Je hezké vědět, že i když nevyšlo počasí, byl to tábor, na který budou děti rády vzpomínat.

Obrázek vstupu do části galerie Letní tábor I.turnus.

Letní tábor I.turnus


2. července – 23. července 2011, Bystřička
S létem jsou spojené prázdniny, sluníčko, koupání, dovolená… a nikdo z pionýrů si nedokáže představit letní prázdniny bez tábora. Letos jsme stavěli stany na louce u paní Michalíkové již 18. léto. Celkem 30 dětí se ubytovalo na 22 dní ve stanech v krásném prostředí Bystřičky, aby spolu zažilo 30.420 minut nezapomenutelných okamžiků.

Městečko Palermo – to byl název letošní celotáborové hry. Palermo je pátým největším městem Itálie a hlavním městem ostrova Sicílie. V dřívějších dobách město proslulo bojem proti sicilské mafii. Tato mafie je dodnes považována za vzor všech moderních mafií. V současné době je mafie stále přítomna, ale její činnost je omezena činností policie. Ovšem zkušení a ostřílení policisté odcházejí do důchodu a nováčci nejsou. Ministr věcí policejních se tedy rozhodl motivovat mladé obyvatele Palerma ke vstupu do řad policie a vyhlásil soutěž o nejlepší policejní stanici. A tak se pět policejních stanic snažilo během tří týdnů nasbírat co největší počet bodů za své výkony. Nejdříve ale děti musely projít policejním výcvikem a pak už je čekaly opravdové případy. Hledaly například pohřešované osoby, zachraňovaly sebevrahy, vyslýchaly zkorumpovaného účetního, získávaly zatykače od neochotných soudců a zneškodňovaly bombu. Celý druhý týden jim pomáhali v jejich konání specialisté, kterými byly děti z Bystřičky a blízkého okolí – byly u nás na příměstském táboře. Na závěr se podařilo nejlepší policejní stanici dopadnout největšího mafiána ze všech mafiánů – mr. Krokosatku. Všechny policejní stanice byly za své snažení vyznamenány a řádně odměněny.

Nechyběly ani výlety, hry na louce, hry v lese, koupání v potoce, ve splavu, táborák, noční hlídky – prostě vše, co k táborům patří. Jeden den byl na táboře ale netradiční a výjimečný. Byl to nezapomenutelný zážitek pro všechny. V sobotu 9. července 2011 se přímo na tábořišti konala svatba. Své ANO si v pravé poledne před svou rodinou a táborovou rodinou řekli dva naši vedoucí – Leninka a Juráš. Tímto jim ještě jednou gratulujeme a přejeme jim hodně lásky, porozumění a spoustu malých pionýrů…
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Pionýrský StreetArt v Šenově.

Pionýrský StreetArt v Šenově


Ve čtvrtek 16. června 2011 byly na náměstí v Šenově instalovány výtvory našich pionýrských dětí. Mohli jste tak na náměstí potkat malého rybáře, skateboardistu nebo například i parašutistu. Výtvory však nebyly jen postavičky, zkrášlili jsme i odpadkové koše, do kterých něco vyhodit mohlo působit nebezpečně. Celkově se na náměstí vyskytovala desítka „exponátů“, které vznikly za jediným účelem. Tím účelem byl úsměv na tvářích kolemjdoucích. Několik přítomných nám své dojmy sdělovalo okamžitě při instalaci a vesměs jsme se setkali s kladnými ohlasy, což nás velice potěšilo. Moc děkujeme za podporu. Tedy pokud jsme vás rozveselili či zaujali, vězte, že i my se při výrobě dobře bavili a jsme potěšeni vaším zájmem. Rada města nám dovolila nechat vystavené předměty na náměstí celý týden, bohužel jsme stvořili asi tak krásné předměty, že někteří občané neodolali jejich kouzlu a již večer dalšího dne nebyly exponáty k nalezení. Doufejme tedy, že skončily nějak účelně využity a nestaly se z nich pouhé výplně odpadkových košů. Prohlédněte si přiložené fotografie a zkuste si vzpomenout, zda jste naše výtvory nezahlédli.
Juráš Chrástek

Obrázek vstupu do části galerie Vyhlášení výsledků celoroční bodovací soutěže.

Vyhlášení výsledků celoroční bodovací soutěže


Pionýrská skupina Šenov má v letošním roce 18 registrovaných dětí, které od října 2010 až do posledního května sbíraly body za svou aktivitu v oddíle. Některé děti byly s námi jen na jedné akci, jiné chodily pravidelně každý týden na schůzky. Nejvíce bodů však členové získávali za starý papír. Moc dětí se do této aktivity nezapojilo, ale výsledky jsou znát. Natálka chodila celý rok na schůzky s krosnou plnou sběru a suverénně vedla. Na poslední bodovací schůzku se však Ondra nechal přivézt autem i se 116 kily papíru, a tím porazil o 112 bodů do té doby jednoznačně vedoucí Natálku. Papír jsme odvezli do sběrny a dostali jsme za něj 1.200 Kč. Za tyto peníze jsme koupili dvě taneční podložky jako odměny.
Po ukončení hry muselo přijít i slavnostní vyhodnocení, na které jsme pozvali i rodiče našich dětí. A tak se 2. června sešli u nás v klubovně nejen děti, ale i dospěláci. My jsme jim ty odměny opravdu chtěli dát, jenže přišla parta pirátů a všechny odměny ukradla. Rodiče nechtěli nechat odejít své ratolesti po roce soutěžení s prázdnýma rukama, a tak se s nimi odhodlaně pustili do luštění zašifrovaného vzkazu a následně se vydali po stopách ukrutných pirátů. Nebyla to lehká cesta. S buzolou mnozí zacházeli jako s největším nepřítelem. Spoustu času ztratili skládáním lodi, kterou jim bouře zničila a než vyhráli nad obchodníkem, který jim za to řekl důležité informace, prohráli několik osobních věcí. Nakonec ale piráty přece jen našli, i když samotný boj s nimi taky nebyl jednoduchý. Byla totiž hrozná mlha, a tak souboj proběhl prakticky poslepu. Jen dětský navigátor z hlídkového koše podával pokyny, kam správně tasit svůj meč. Odměny byly úspěšně a bez zranění zachráněny. 8 našich dětí, které překročily třísetbodovou hranici, nutnou pro získání odměny, si mohly postupně podle umístění konečně vybrat svou výhru. Naši dva vítězové, Ondra a Natálka, si vybrali již výše zmiňované taneční podložky. Dále byly k mání například velké plyšové opice, elektronické šipky, společenské hry Tabu a Uno nebo třeba pionýrská trička. Doufám, že všichni byli s odměnami a s prací pionýrské skupiny Šenov v minulém roce spokojeni a věřím, že ten příští rok překročí třísetbodovou hranici i ostatní děti našeho oddílu.
Lenka Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Bambiriáda.

Bambiriáda


V Ostravě se konala o víkendu 27. – 29. května 2011 v areálu Lesní školy v Bělském lese. Naše pionýrská skupina se v předešlých letech podílela na prezentaci Pionýra Moravskoslezského kraje, ale letos jsme se rozhodli užít si Bambiriádu jako návštěvníci. Náš celodenní výlet jsme si naplánovali na sobotu.
Nejsme z cukru, tak nás deštivé počasí neodradilo. Sešli jsme se všichni v Bělském lese u hlavního pódia. Společně jsme si šli vyzvednout „bambipasy“ a potom huráááá ke stánkům sbírat co nejvíce razítek. Navštívili jsme všech 15 stanovišť, na každém z nich splnili úkol a dostali razítko. U Českého červeného kříže jsme si například nechali naaranžovat zranění, u Pionýrů jsme třídili odpad, u občanského sdružení S.T.O.P. jsme se snažili vytáhnout ježka z klece a po hmatu poznat předměty, u životního pojištění flexi jsme si z balónků vytvarovali zvířátka atd. „Bambipas“ plný razítek jsme potom vyměnili za odměny.
Odpoledne jsme měli v plánu navštívit nedaleký minigolf, ale počasí se ne a ne umoudřit. Naštěstí pár metrů od místa konání Bambiriády bydlí naši vedoucí Lenka s Jurášem, tak nás pozvali k sobě domů. Bylo to krásné odpoledne. Udělali jsme si palačinkovou párty a zahráli si deskové hry.
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Velikonoční prázdniny.

Velikonoční prázdniny


21. – 24. dubna 2011, Jablunkov-Návsí
Nastal čas dalších prázdnin a také další akce s Pionýrem. Velikonoční prázdniny jsme se opět rozhodli strávit na horách. Tentokrát jsme vyjeli na turistickou základnu DDM Bohumín do Jablunkova-Návsí. První část naší výpravy nastoupila do vlaku ve čtvrtek ráno v Ostravě Vítkovicích, další kamarádi nasedli do vlaku v Šenově a poslední skupinka výletníků přistoupila na nádraží v Havířově. S úsměvem na tváři a sluníčkem svítícím nad hlavami jsme dorazili do chaty. Rychle jsme se ubytovali, abychom mohli co nejdříve začít s hraním her a tvořením. Venku bylo nádherně, počasí nám přálo, tak byla škoda sedět v chatě. Dokonce jsme i svačili venku na sluníčku u stolu na dvorku. Zahráli jsme si strašnou spoustu her a udělali si i půldenní výlet do nedalekého lesa na hřiště. Protože se blížilo Velikonoční pondělí, tak jsme si vyčlenili čas i na pečení a zdobení perníčků. Celá chata nám potom voněla a my jsme měli co dělat, abychom všechny perníčky nesnědli dříve, než budou nazdobené. Nezdobili jsme jen perníčky, ale také vajíčka. Vyzkoušeli jsme si ozdobit vyfouknuté vajíčko polymerovou hmotou (Fimem). Někteří si z Fima vyrobili i originální náušnice. Vznikaly také kraslice barvené akrylovými barvami a zdobené kytičkami z ozdobných děrovaček. Kromě zdobení kraslic, jsme vyzkoušeli také techniku tea bag folding neboli skládání čajových sáčků. Ani jsme se nenadáli a už byla neděle. Čtyři dny utekly neuvěřitelně rychle. Domů jsme si odvezli spoustu výrobků, ale také spoustu vzpomínek…
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Deskové hry v pionýrské klubovně.

Deskové hry v pionýrské klubovně


Mnoho z nás hraje rádo deskové nebo karetní hry, ale často k sobě nemůžeme najít lidi se stejným nadšením. Rozhodli jsme se proto uspořádat herní odpoledne v naší pionýrské klubovně s možností přespání. Sešli jsme se v sobotu 9. dubna 2011 v krásném počtu 17 lidí. Her byla spousta, stačilo si jen vybrat. Během chvíle se klubovna proměnila v herní ráj. A jaké hry patřily mezi ty nejoblíbenější? Osadníci z Katanu, Česko, Doba kamenná, UNO, Ligretto, Bang!, Bláznivá ZOO, Heckmeck, Cesta kolem světa za 80 dní… Ale došlo také na hry jako je Černý Petr nebo Člověče, nezlob se.
Večer jsme se uvelebili do svých spacáků a pustili si videa a fotky z našich společných akcí. Ráno se nám vůbec nechtělo vstávat, ale chuť na buchty, které jsme měli ke snídani, nás ze spacáků přece jen vyhnala. Po snídani jsme klubovnu uklidili, někteří si zahráli ještě některou z her a jiní se vydováděli na tanečních podložkách.
A co vy, máte také rádi deskové hry, rádi se bavíte a hrajete si? Přidáte se příště k nám?
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Člobrdo.

Člobrdo


Obrázek vstupu do části galerie Jarní prázdniny - okr.Karviná.

Jarní prázdniny - okr.Karviná


Jasení – základna DDM Jablunkov, 12.–18. března 2011
Hurá...zajásal jsem, když mi maminka sdělila, že pojedu s pionýrem na jarní prázdniny. Jeli jsme do Jasení. Na nádraží jsem zjistil, že většinu vedoucích i dětí znám z tábora. Ale i všichni noví mezi nás velmi rychle zapadli. Celou dobu jsme hráli hry podle filmů Byl jednou jeden život. Bylo to super. Dělali jsme ze sebe svalovce a tlusťochy, předávali jsme si zprávy jako nervy a sešívali DNA. Když naše družstvo vyhrálo dostali jsme červený korálek jako červenou krvinku a když jsme skončili na druhém místě dostali jsme modrý korálek jako kyslík a když jsme byli třetí tak jsme dostali bílý korálek jako bílou krvinku. Pak jsme z toho měli pěkně barevný náramek. Byl jsem v družstvu Nervíků, ale pak tam byli i Životňáci a Redbulláci. Také jsme hráli i jiné hry a užívali si sluníčka venku. Jednou nás vedoucí vytáhli na procházku, myslel jsem, že to bude nuda, ale hráli jsme u toho všelijaké hry a nakonec to byla i zábava. Ve čtvrtek nám vedoucí sečetli body a oznámili, že jsou na tom všechny družstva stejně a tak jsme si museli vybojovat náš poklad. Pořád jsme běhali ven a dovnitř a pořád něco hledali a někomu něco nesli, ale na konci nás čekala pořádná odměna. A nakonec byla diskotéka, takže jsem vedoucím odpustil i to, že mě každé ráno tahali rozespalého z postele na rozcvičku. Přijel jsem domů a všechno jsem všem nadšeně vyprávěl a už se nemůžu dočkat další pionýrské akce.

Obrázek vstupu do části galerie Jarní prázdniny - okr.Ostrava.

Jarní prázdniny - okr.Ostrava


Jasení – základna DDM Jablunkov, 5. – 11. března 2011
Máme za sebou skvělý týden na horách. Byl plný her, zážitků a nových kamarádství. Ale hezky od začátku… Vstříc dobrodružství jsme vyjížděli vlakem v sobotu ráno. Do chaty jsme dorazili před polednem, vybalili jsme si věci a zahráli si seznamovací hry, protože mezi námi bylo dost nových tváří. Po obědě jsme se dozvěděli, že budeme celý týden prožívat příběhy s Krtečkem a vedoucí nás rozdělili do dvou družinek – „Sovy“ a „Myšičky“. Potom jsme si vyrobili průkaz, do kterého jsme během týdne získávali razítka a večer jsme batikovali trička. Každé tričko bylo originální a plné barev.

S Krtečkem nás čekala spousta dobrodružství. Například jsme stavěli autíčko, vyráběli raketu, uzdravovali Myšku, slavili s Krtečkem Vánoce a samozřejmě šili kalhotky. Hráli jsme ale i jiné hry, které máme rádi a nechybí na žádných společných akcích.

Chodili jsme hodně ven, protože bylo krásné počasí. A jelikož jsme byli jednu vlakovou zastávku od Mostů u Jablunkova a venku nebyl sníh na bobování, tak jsme toho využili a udělali si výlet na bobovou dráhu. Bobovku jsme měli na celou hodinu jen pro sebe, takže se každý svezl minimálně desetkrát!

Poslední večer jsme si prohlíželi fotky, při kterých jsme si připomněli, co všechno jsme za celých sedm dní zažili a moc jsme se nasmáli. Za své snažení během celého týdne jsme také dostali spoustu sladkých odměn. Domů se nikomu nechtělo, ale odjížděli jsme se spoustou vzpomínek a s pozvánkou na Velikonoční prázdniny, na které se už všichni těšíme. Ve vlaku jsme se už připravovali na to, jak budeme všechno vyprávět rodičům a ukážeme jim, co jsme pro ně vyrobili pomocí zažehlovacích perliček!
Veronika Perzynová

Hop Nahoru


2010
Obrázek vstupu do části galerie Vánoční schůzka.

Vánoční schůzka


U nastrojeného stromečku jsme se sešli v naší klubovně ve čtvrtek 16. prosince. Byla to poslední schůzka roku 2010. Vánoční atmosféra byla všude kolem nás. V úvodu schůzky jsme si sedli společně ke stolu a pustili se do „papání kapra“. Sice jsme se nenajedli, někteří byli celí od mouky, ale nasmáli jsme se. Po slavnostní „večeři“ následovaly tradice. Pouštěli jsme lodičky, jablíčko jsme rozsekávali sekerou a šupinu jsme z kapra rovnou strhávali. Nezapomněli jsme ani na házení papučí. Potom jsme si sedli znovu kolem stolu a ochutnávali jsme cukroví, které nám maminky nabalily. Zapálili jsme všechny čtyři svíčky na adventním věnci a povídali si. Ke konci schůzky jsme si rozdělili dárečky, kterých bylo pod stromečkem mnoho. Byl tam dokonce jeden obrovský dárek pro všechny PIONÝRY ZE ŠENOVA! Čas utekl strašně rychle a tak nám nezbývalo nic jiného než se rozloučit – v příštím roce zase „AHÓÓÓJ“!
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Pionýrský Mikuláš.

Pionýrský Mikuláš


Letos podruhé naděloval PioMikuláš. V neděli 5. prosince 2010 večer objížděl pionýrský Mikuláš společně s pěti čerty a dvěma andílky děti z PS Šenov. Čertíci se snažili získat nějaké z dětí do svých pytlů, aby si je mohli odnést do pekla, ale nakonec museli sami uznat, že žádné z dětí není tak zlobivé, aby si peklo zasloužilo. Některé děti sice měly namále, ale zachránily je maminky, které čerty podplatily perníčky a bábovkami. Všechny děti tak dostaly sladké odměny, andílci s Mikulášem byli spokojení a čerti měli sice prázdné pytle, ale do pekla se vraceli s plnými bříšky…
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Loučení s podzimem v pohádkovém sadu.

Loučení s podzimem v pohádkovém sadu


V úterý 16. listopadu 2010 večer se to v Ostravě v Komenského sadech rozzářilo. U pomníku se sešlo přes 120 dětí, rodičů a pohádkových bytostí. Všichni se přišli rozloučit s podzimem. Čekala nás procházka parkem s lampióny. Po cestě jsme potkávali různá strašidla, která na nás vykukovala ze křoví nebo ze stromů a z některých šel vážně strach! Na konci trasy měly děti za úkol napsat na lístečky, kolik pohádkových bytostí za celý večer potkaly. Bílá paní potom pěti vylosovaným šťastlivcům předala malou pozornost. Sladká odměna v podobě lízátka a bonbónů čekala ale na všechny zúčastněné. Rozloučili jsme se po závěrečném vypuštění lampiónů štěstí, u kterých jsme si všichni něco přáli.
Celou akci pořádala PS Kamenec a z naší skupiny se jí zúčastnili: Naty se Simčou, Lenka, Verča, Renča a Juráš.
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Podzimní prázdniny.

Podzimní prázdniny


Pět podzimních dnů jsme strávili na nové „chatě“ ve Frenštátě pod Radhoštěm. Zájem o akci byl větší, než je kapacita budovy. A proto vzkaz pro všechny: „Neváhejte se na naše akce přihlásit hned po rozeslání přihlášek“, ať můžete být s námi.
Na této akci jsme se věnovali nejen podzimní tématice, ale i pionýrským dovednostem v podobě vázání uzlů, luštění šifer apod. V těchto dovednostech a mnohých dalších se také zlepšovali naši budoucí instruktoři. V neděli do našich řad přibyli 4 noví instruktoři.
Věra Kubinová

Obrázek vstupu do části galerie Štrasburk – návštěva Evropského parlamentu.

Štrasburk – návštěva Evropského parlamentu


18. – 20. října 2010
Nabídku exkurze Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku využili hned 4 instruktoři a vedoucí z naší PS. V pondělí odpoledne jsme se sešli na nádraží v Ostravě společně s dalšími kamarády z jiných pionýrských skupin a vyjeli jsme do hlavního města. Do Prahy jsme dojeli ve večerních hodinách. Své spacáky jsme rozložili na Žižkově v klubovně 147. PS Galaxie.
V úterý ráno jsme se hned po budíčku přemístili k Hlavnímu nádraží, kde na nás už čekal autobus. Po několika hodinách a pár přestávkách jsme dojeli do Německa do krásné vesničky Oberharmersbach, kde jsme se ubytovali v hotelu Bären. Venku pršelo, tak jsme si večerní procházku po okolí moc neužili a raději jsme se šli pořádně vyspat na další den.
Ve středu ráno jsme po výborné snídani vyjeli do francouzského Štrasburku k Evropskému parlamentu. Kolem parlamentu bylo mnoho policistů, protože očekávali nějakou demonstraci. Po vstupu do EP nás čekala kontrola a odložení věcí a pak už samotná prohlídka. Nejdříve jsme shlédli prezentaci se základními údaji o parlamentu a následně nás čekala diskuze s MUDr. Jiřím Maštálkou, českým poslancem EP a zároveň naším hostitelem. Potom jsme se přemístili do obrovské kruhové místnosti, ve které jsme sledovali hlasování europoslanců, kterých bylo přes 700. Kromě hlasování jsme byli přítomni i projevu předsedy parlamentu Jerzyho Buzeka. Díky „kouzelné krabičky“ jsme si tento projev mohli poslechnout v různých jazycích. Z parlamentu jsme odcházeli se spoustou propagačních materiálů a už jsme se těšili na obhlídku centra města Štrasburk. Několikahodinový rozchod jsme využili k nakoupení dárků, prohlídce katedrály Notre Dame a jiných zajímavostí. Večerní cestu autobusem do Prahy jsme si zpříjemňovali sledováním filmů, u kterých většina z nás po náročném dni usnula.
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Pucliáda 2010.

Pucliáda 2010


Pionýrská skupina Šenov letos uspořádala tradiční Pucliádu v netradičním čase – na Jarmarku. Pucliáda je soutěž ve skládání „puclí“, které se mohl zúčastnit každý z vás a získat tak společenskou hru. U našeho stánku se nakonec zastavilo přes 70 účastníků různého věku. Vítězem se mohl stát ten, kdo v nejrychlejším čase poskládal k sobě správně 48 dílků a na obrázku se mu objevil strýček Skrblík, jeho synovci a Rampa.

Všem, kteří se zúčastnili, moc děkujeme a věříme, že se za rok zase uvidíme! Teď už přejdeme k vítězům. V každé kategorii mohl odměnu získat jen ten nejlepší a nejrychlejší „puclař“.

Výsledková listina


V kategorii do 10 let:
  1. Matěj Kroček
  2. Tereza Lajčoková
  3. Natálie Nohelová

Kategorie 11 – 17 let:
  1. Patrik Fuciman
  2. Jana Pavelková
  3. Markéta Sulková

A v kategorii od 18 let:
  1. Jan Chrástek
  2. David Orszulík
  3. Veronika Perzynová

Všechny výsledky si můžete prohlédnout na výsledkové listině Pucliády 2010.

Jiří Chrástek

Obrázek vstupu do části galerie Train For Change.

Train For Change


Někteří z nás se zúčastnily v létě mezinárodní akce Train for change.

Obrázek vstupu do části galerie Tábor I.turnus.

Tábor I.turnus


Bystřička 3. – 23. července 2010
Nastal čas letních prázdnin. 17. sezóna letních táborů PS Šenov na Bystřičce mohla začít. Ve středu 30. června vyrazilo několik dobrovolníků na Bystřičku, aby během tří dnů postavili na zelené louce tábor. A nastala konečně sobota, na nádraží v Bystřičce zahoukal vlak a z něj vyskočily děti těšící se na 21 dní plných zážitků. Společně s dětmi přijel i králík v klobouku. Ano, byl to Bobek, protože tomu se nikdy z vyhřátého klobouku nechce!

Klobouk kouzelníka Pokustona, ve kterém žijí dva králíci – Bob a Bobek – znají snad všichni. Pro letošní celotáborovou hru jsme se tímto Večerníčkem inspirovali i my. Děti byly rozděleny do tří oddílů (KRÁLOVŠTÍ ANGORÁCI, NÁMOŘNÍ BOBANI a BLANKYTNÍ PLYŠÁCI). Hned na začátku tábora si každý vyrobil svou pokladničku – prasátko. Bob a Bobek totiž v Třeboni pracovali, aby si mohli koupit mrkev nebo zmrzlinu a co neprojedli, to naspořili. Proto jsme také celý týden pracovali a za práci dostávali peníze „bobany“ a spořili jsme do svých prasátek. A tak si děti vyzkoušely například práci na stavbě, uklízení ulice nebo práci v restauraci. V sobotu se pak tábor proměnil v Jarmark, na kterém děti mohly své „bobany“ utratit. A že bylo za co utrácet. Byla připravena střelba z luku, ze vzduchovky, prodej štěstíček, ve kterých vyhrával každý, stánek s občerstvením, ve kterém bylo možno zakoupit třeba párky v rohlíku nebo sladkosti. Kdo chtěl, koupil si tričko, pexeso, náušnice, omalovánku… A velice lákavý byl prodej lístků na večerní diskotéku pod širým nebem, barevné spreje na vlasy nebo konfety.

Během druhého týdne nám začal klobouk létat. Díky tomu jsme navštívili spoustu zemí, poznali jejich kulturu, zvyky. Byli jsme například v Egyptě, v Las Vegas nebo v Benátkách. Začátek třetího týdne nezačal příliš vesele, protože nám klobouk shořel. Děti zjistily telefonní číslo na Pokustona a volaly mu, jestli by jim neporadil, co mají dělat. Pokuston byl zrovna na vystoupení v Rio de Janeiru. Poradil jim, že musí získat kouzelný létající prach, který on už bohužel nemá. Celý poslední týden proto děti pomáhaly všem známým kouzelníkům jako je Harry Potter, Rumburak, Copperfield nebo Saxana, aby kouzelný prach získaly. Na závěr tábora děti čekala cesta za Pokustonem. Došly až ke klobouku, který posypaly kouzelným létajícím prachem, klobouk odletěl a…a přiletěl zpět plný sladkostí, knížek, vodních pistolek, zápisníčků, propisek… A už nás čekalo jen balení, loučení a závěrečná diskotéka.

Další táborový rok máme za sebou, kromě dobrodružství s Bobem a Bobkem jsme si zahráli i spoustu turnajů, her na louce, v lese, ale hlavně ve vodě, protože letos nám počasí přálo a sluníčko svítilo po celé tři týdny! Ani letos nechyběl např. táborový oheň, spaní pod širákem a výlety. S Bystřičkou jsme se na rok zase rozloučili, ale my se uvidíme už od září každý čtvrtek na oddílových schůzkách a taky na akcích pořádaných Pionýrskou skupinou Šenov!
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Velikonoce.

Velikonoce


Nýdek – základna DDM Třinec
1.–4.dubna 2010
1. dubna 2010 se vydalo pár statečných bojovníků vlakem a pak autobusem na velikonoční výpravu do Nýdku. Jelikož je však autobusová zastávka poměrně daleko od chaty, svezl Juráš dětem batohy autem, následně dovezl všechny holky a nakonec i kluky. Než však kluci přijeli, rozhodly jsme se pomstít za všechna velikonoční utrpení, která nám každým rokem způsobují. Rozházely jsme po okolním lese jejich batohy, zavřely bránu a rozhodly se, že je dovnitř nepustíme. Pár svižných kluků však bránu přelezlo a než jsme se stačily zamknout v chatě, kterou jsme nazvaly „Dívčím Hradem“, dvě holky nám zajali. Po dlouhém smlouvání došlo k výměně. Holky byly propuštěny ze zajetí a kluci dostali klíček od brány a zbraně pro všechny. Poté konečně odtáhli rozbít své tábořiště na nedaleké hřiště.
Když druhý den ráno začalo sněžit a stany od kluků spíše připomínaly iglú, zželelo se nám jich a pustily jsme je do jednoho pokoje. Po celodenním zápasení v různých středověkých disciplínách jako je lukostřelba či bloudění v katakombách však bylo jasné, že kluci nedostali první pokoj ze soucitu, ale že si ho poctivě vybojovali a v následujících dnech i celý zbytek chaty. Holky se však statečně bránily a tak nakonec dostali všichni stejnou odměnu a i naše zadnice zůstaly ušetřeny.
Kromě bojů mezi děvčaty a chlapci měli všichni ještě tajné úkoly a tak se mezi námi šířila strašná nemoc zelených vlasů, Romeo s Julií se i přes znepřátelené rodiny vzali, čarodějnice začarovaly celý svět a někdo nám otrávil čaj. Naštěstí jen solí.
Nakonec jsme došly k závěru, že bez kluků to není taková sranda a kluci zase zjistili, že se nemají před kým předvádět. Proto je na příští akci už nikam vyhánět nebudeme.
Lenka Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Aprílové Člobrdo.

Aprílové Člobrdo


Již 4. ročník turnaje ve známé hře „Člověče, nezlob se!“ pořádala Pionýrská skupina J. A. Komenského v sobotu 27. března 2010. Do Ostravy-Poruby se vydalo zkusit své štěstí ve hře a reprezentovat PS Šenov devět lidí. Po rozlosování a upřesnění pravidel se 40 účastníků zmocnilo kostek a u 10 hracích plánů začal boj mezi červenými, modrými, žlutými a zelenými figurkami. Jak už to tak bývá, když člověk potřeboval šestku, tak na kostce pořád padala jednička a když už mu chyběl poslední krůček do domečku, tak jednička ne a ne padnout… Do závěrečného finále v mladší kategorii se z naší skupiny neprobojoval nikdo, ale v kategorii 15+ jsme měli rovnou dva zástupce, z nichž krásné 3. místo získal Hanys Chrástek a na pomyslný stupínek vítězů se postavila Věrka Třísková! Jako skupina jsme obsadili 2. místo a dostali jsme velkého stříbrného „pinčlíka“, takže gratulace patří všem zúčastněným!
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie RVVZ.

RVVZ


Hukvaldy 19. – 21. března 2010
Ptáte se, co je to RVVZ? Pod těmito písmeny se skrývá Regionální Vzájemná Výměna Zkušeností. Je to akce pořádaná RADAMOKem, což je Rada dětí a mládeže Moravskoslezského kraje. Tato akce je určena pro všechny lidi starší 15 let, co pracují s dětmi. Letos se na jubilejní 10. „eRVéVéZetku“ do základní školy Leoše Janáčka sjelo na 120 účastníků a z toho byla čtyřicítka účastníků ze Slovenska z Rady mládeže Žilinského kraje. Sešli se zde lidé z organizací jako je např. Pionýr, Junák, SKaKS Dakota, z Asociace TOM, Duhy aj. Ze Slovenska se jednalo o organizace jako je Domka, eRKO, NODAM a další.
V pátek jsme se po prezenci ubytovali do tříd a čekali na oficiální zahájení. Po přivítání a představení jednotlivých programových bloků nás k tanci vyzvala hudební skupina Rotax. Pak následovalo biketrialové exhibiční vystoupení členů ostravského občanského sdružení Metan trials a přišel také kouzelník Ondřej Sládek, mistr České republiky v moderní magii. O půlnoci jsme vypustili deset lampionů štěstí a tím bylo zahájení ukončeno.
V sobotu po snídani už následovaly programové bloky, stačilo si jen vybrat z bohaté nabídky. Z rukodělných činností stojí za zmínku ubrousková technika, malování na tričko, zdobení perníčků, smalty, pletení náramků z bavlnek, zvířátka z perliček nebo tvoření z polymerových hmot. Nechyběly ani sportovní aktivity jako je airsoft, lakros nebo tai-chi, ale i spousta dalších zajímavých bloků jako je numerologie, debrujáři, první pomoc, masáže aj. Po celou dobu byla také zpřístupněna místnost, ve které byl nespočet deskových her. V sobotu večer nás čekala relaxace v aquaparku v Olešné a po návratu se odvážlivci zúčastnili noční hry. V neděli dopoledne pro nás ještě byly připraveny programové bloky a pak jsme se rozjeli všichni domů. Juráš, Lenka, Marťa T. a Verča – tito lidé z naší pionýrské skupiny si na této akci „dobili baterky“ pro další činnost s dětmi.
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Jarní prázdniny.

Jarní prázdniny


Jasení – základna DDM Jablunkov 20.–26.2 2010
I letos jsme se všichni rozhodli strávit jarní prázdniny na základně DDM Jablunkov. Po příjezdu se děti rozdělily do dvou oddílů, aby mezi sebou mohly soupeřit v celopobytové hře ''PO STOPÁCH YETTIHO''. Tyto oddíly si poté vymyslely svůj znak a název. První oddíl si vybral jméno KEDLUBNI a druhý ŠPRTI. Celopobytová hra je zavedla až do dalekých Himalájí, kde musely čelit například divoké zvěři a počasí. Po velmi vyrovnaném souboji nakonec vyhrálo s náskokem jednoho bodu družstvo Šprtů. Během celého pobytu si děti dále zahrály mnoho oblíbených her. Mezi ty nejoblíbenější patřil Sardel, Městečko Palermo, Kočička, Čokoláda nebo Tichá pošta. Došlo také na velice oblíbenou stezku odvahy, kterou jsme si všichni velmi užili. Nakonec dorazil uznávaný host DJ Lafo, který nám poslední večer připravil skvělou diskotéku, čímž slavnostně zakončil náš pobyt. Děti před odjezdem dostaly sladkosti a poté už zbývala jen smutná a zdlouhavá cesta na vlak. Sněhová nadílka nám letos sice nepřála tak jako loni, ale všem se nám akce líbila a pořádně jsme si týden na horách užili!
Jan Tříska

Hop Nahoru


2009
Obrázek vstupu do části galerie Vánoční výprava.

Vánoční výprava


Vyšní Lhoty u Frýdku
11-13.12. 2009
Ani sníh a ani mráz nemůže nás, Pionýry zastavit před zábavou a radovánkami s přáteli. A že se tentokráte počasí snažilo hodně. Snad proto jsme většinu vánoční výpravy strávili v teple základny. Ale nemyslete si, že bychom se nudili zabavili jsme se na celé hodiny, a když už se nám stýskalo po čerstvém vzduchu, navlékli jsem se do bund, čepic a rukavic a šli vymrznout ven. Vedoucí nám tentokrát nachystali mix všech známých vánočních tradic a úkolů, aby nám navodili tu správnou atmosféru. Tu jsme završili na slavnostní večeři kde jsem pojedli vlastnoručně vyrobený bramborový salát s kuřetem alá kapr. Poté jsem se sešli v klubovně, kde jsem si rozdali dárečky pod stromečkem podle zásluh. A rozešli se do svých pelechů. Všichni jsme domů odjížděli naplněni zážitky a atmosférou, kterou budeme šířit dál aby se všichni lidi měli krásně a vánočně.

Obrázek vstupu do části galerie Pionýrský Mikuláš.

Pionýrský Mikuláš


5.12. 2009
V sobotu, 5. prosince 2009, se to venku hemžilo spoustou Mikulášů, rohatých čertů a krásných andělů. Jeden Mikuláš byl ale výjimečný a na první pohled jiný než ti ostatní. Byl to totiž PIONÝRSKÝ MIKULÁŠ. Hodně se podobal našemu maskotovi, kterým je, jak určitě všichni víte, pionýrský pes. Ale oproti psovi měl Mikuláš dlouhé bílé vousy. Jeho berlu a vysokou čepici zdobil pionýrský znak. V Mikulášově blízkosti pořád poletovali tři krásní andílci. Nechyběli ani čertíci, kteří byli v převaze – byli čtyři! Na první pohled z nich šel sice strach, ale ve skutečnosti byli hodní. Mikuláš se svými anděly a čerty nenavštěvovali jen tak někoho. Navštěvovali děti, které jsou členy PS Šenov a zajímalo je, jestli děti byly správnými Pionýry po celý rok. Kromě básničky nebo písničky čekal na děti záludný úkol. Každé dítě si vybralo kartičku s jedním ze 7 pionýrských „P“ (pravda, přátelství, poznání, překonání, pomoc, paměť, příroda) a muselo splnit úkol. Ukázalo se, že děti jsou šikovné, hodné a čerti vždy odcházeli s prázdným pytlem. Nikdo z dětí nenašel ve svém balíčku uhlí nebo slupky od brambor, ale sladké pamlsky, pionýrská joja a… ?

Obrázek vstupu do části galerie Podzimky.

Podzimky


Čermná ve Slezsku – TZ PS Kamenec
28. října – 1. listopadu 2009
Pobytu v sanatoriu Dr. Robschitze se zúčastnilo celkem 28 dětí. Ano, sanatorium doktora Robschitze je psychiatrická léčebna pro těžké případy, chcete-li – blázinec… Nebojte, ve skutečnosti to bylo jen téma etapové hry pro celých pět dní prázdnin. Ústav byl veden zkušeným týmem lékařů a terapeutů. Na vše dohlížel špičkový doktor Robschitz, který ale zásadně léčí na dálku – z Curychu. Každý den však konzultoval léčebné postupy se svým zástupcem doktorem Rambouskem pomocí mobilního telefonu. Po vstupní prohlídce byli pacienti rozděleni do 4 skupin – „Ti druzí“, „Kdo my“, „Paka“ a „Manhajkmové“. A terapie mohly začít. Za zmínku stojí např. terapie zvaná „Bonbóny“. Při této kůře se všichni pacienti proměnili v bonbóny a sbírali krystaly cukru. Další terapií bylo „Člověče, nezlob se“, ve které se děti staly pro změnu hracími figurkami. V léčebné kůře zvané „Chuťovka“ museli pacienti rozeznávat chutě – kyselou, slanou, sladkou, a při terapii „Čichavci“ bylo zapotřebí projít trasu po přidělené vůni atd. Kromě terapií jsme si zahráli i míčové a jiné hry – venku i v chatě. Udělali jsme si také půldenní výlet po břidlicové stezce do štol. Po dva večery se chata proměnila i v soukromé kino, ve kterém se promítala táborová videa, při kterých jsme si připomněli krásné chvíle strávené společně na Bystřičce. Jak už to tak bývá, prázdniny utekly jako voda, ale my můžeme všichni říct, že jsme si je pořádně užili!

Obrázek vstupu do části galerie Pějme píseň dokola.

Pějme píseň dokola


Celý sobotní den, 10. října 2009, jsme strávili s dětmi v písničkovém ráji. Byl to den plný soutěží a her, při kterých jsme nedali hlasivkám oddychu. Celou starou školu jsme naplnili zpěvem a smíchem dětí. Na dvacet nás bylo a „překřikovali“ jsme se, kdo pozná tu kterou píseň z pohádek a filmů nebo kdo pozná písničku podle kresby jednoho člena z týmu. Připravena byla pro nás i adaptace televizního pořadu „Hvězdy u piána“. Piáno jsme sice neměli, ale stali jsme se hvězdami u karaoke. V samostatné disciplíně jsme si zatančili na tanečních podložkách. A večer, jak se sluší a patří, jsme rozjeli pyžamovou párty ve velkém stylu. Křepčili jsme a kroutili se v rytmu tance hitů nových i dávno minulých. Když jsme se pořádně vydováděli, zalehli jsme úplně znaveni ke spánku a zdálo se nám o notách a houslových klíčích. Ráno jsme poklidili v klubovně, zahráli si pár klasických her a za zpěvu se rozešli domů.

Obrázek vstupu do části galerie VII. PIONÝRSKÝ PĚTIBOJ.

VII. PIONÝRSKÝ PĚTIBOJ


Víkend 18. - 20. září 2009 jsme strávili v Ondřejovicích u Zlatých Hor. Ptáte se proč? Abychom se setkali s dlouholetými kamarády a spolubojovníky proti nudě velkoměsta. Příroda nám tentokrát přála jako nikdy předtím. Slunce pálilo celý den, noci byly ve stanech jaksepatří mrazivé a rána čerstvá jako zprávy z novin. Ale vše popořadě. Nejdříve jsme museli do Jeseníků urazit dlouhou cestu přeplněným autobusem. Při příjezdu do naší cílové stanice jsme ale věděli, že ta cesta stála za to. Louka voněla, potůček bublal česky i polsky a nám se pomaličku připravovala večeře. Zbývalo jen postavit stany, zahrát si pár seznamovacích her a pořádně se zachumlat do spacáků, abychom byli na další den pořádně vyspaní.
Ráno jsme vstali, a jen co jsme setřásli noční chlad, začali jsme se rozdělovat do TÝMŮ po čtyřech lidech. Velcí nebo malí, holky nebo kluci, oddíl či neoddíl... Letos to bylo trošku jinak než předchozí ročníky. Nesoupeřili jsme mezi pionýrskými skupinami, ale vytvořili jsme týmy smíšené. Museli jsme najít společnou řeč a lépe se poznat, ale to pro nás nebyl vůbec žádný problém! Po pár minutách by nikdo nepoznal, že jsme ze tří různých pionýrských skupin – PS Radar, PS J. A. Komenského a PS Šenov.
A mohli jsme začít bojovat. Číslovací štafeta se ze začátku zdála jednoduchou záležitostí, ale chyba lávky. Přemýšlet a hledat správné číslo po sice krátkém ale intenzivním běhu, není tak snadné. V další disciplíně s názvem Puška jsme museli chytit dvanáct malých míčků vystřelených ze speciální pistolky. V pětiboji nesměla chybět ani tradiční Štafeta, ve které nikdy není až do poslední chvíle o vítězi rozhodnuto. Ping-pong s kuchyňskými prkýnky dal zabrat i těm nejzkušenějším z nás, ale byla u něj legrace. Poslední disciplínou našeho boje byla disciplína fajnšmekrů a tvrdých zálesáků – Ohňovaná. Přepálit provázek natáhnutý ve výšce se dřevem vlastního sběru, které se muselo vejít jen do ešusu, to se povedlo jen těm nejlepším.
Kromě soutěžních disciplín jsme si zahráli i spoustu oblíbených her na louce a v klubovně. V neděli nás čekalo balení, vyhodnocování, loučení a cesta vlakem domů. Víkend utekl rychle, ale všichni jsme si ho pořádně užili.

Obrázek vstupu do části galerie Tábor Bystřička II. turnus.

Tábor Bystřička II. turnus


„Já a moji kamarádi jsme prožili nejkrásnější prázdniny. Podnikli jsme velikou výpravu až do pravěku. Zrovna tak, jako když si kluci hrají na indiány nebo na piráty. Byli jsme čtyři: Jenda, Tonda, Jirka a Péťa.“
To jsou první slova filmu Cesta do pravěku od Karla Zemana. Stejnými slovy začínal i náš tábor. Hlavními hrdiny stejnojmenné celotáborové hry se staly čtyři instruktorky z pionýrské skupiny Šenov. Členy výpravy se také stalo 25 dětí, které se zúčastnilo druhého turnusu letního tábora na Bystřičce.
Nejprve děti došly do jeskyně, kde nalezly trilobita. A tím to vše začalo. Všichni společně vpluli do jeskyně a dostali se do doby ledové. Během cestování v pravěku zažívali stejná dobrodružství jako čtveřice kluků ve filmu.
Celý tábor nám přálo počasí a tak jsme si mohli dopřát i výlet do aquaparku a táborák. Po mnoha letech jsme do programu opět zařadili karneval a volbu miss a missáka tábora. A vyplatilo se. Dětem se to moc líbilo.
Během tábora vznikla mnohá nová přátelství a děti si domů přivezli nezapomenutelné zážitky. Nemohu jmenovat vše, co se dětem líbilo, co je bavilo. Pro každého je ta nejkrásnější vzpomínka jiná. Hlavní ale je, že i když byl tábor o pár dnů kratší, máme na co vzpomínat. Při prohlížení videa z tábora nám všem opět zazářily oči a už teď se moc těšíme na další tábor.

Obrázek vstupu do části galerie Tábor Bystřička I. turnus.

Tábor Bystřička I. turnus


Letní tábor na Bystřičce (I. turnus 5. 7. - 25. 7.) začal letos pro děti netradičně už v neděli. Děti přijely do tábora natěšené na nová dobrodružství a kamarády do malebného údolí řeky Bystřice a daleko od průmyslového ruchu měst. Po přesunutí dětí a jejich větší než velké polní (při němž se vedoucí a i auta pěkně zapotila) od autobusu do tábora nečekaly na děti, k jejich velkému překvapení, připravené stany, do kterých by se děti mohly ihned rozprchnout, ale čekala je první bojovka – postavit si stany. Některým dětem bylo možné přečíst zoufalství na tváři, jiným zase úsměv, když se pomalu vrhly na zdolávání této těžkosti. Nakonec, za hojné asistence vedoucích, měly děti po chvilce hotovou střechu nad hlavou.
Hlavní dobrodružství – cestování časem v celotáborové hře „MUZEUM“ mohlo začít. Děti byly rozděleny do pěti oddílů a každý oddíl představoval nějakou, dětmi vymyšlenou, instituci zabývající se historií. Pro přesun do této doby byl použit patentní stroj času, vyvinutý nejlepšími mozky naší doby. V každé době měly děti za úkol získat artefakt.
Jako první je čekal PRAVĚK. V kožešinách oblečení domorodci, primitivní nástroje, nejcennější majetek oheň a střecha (jeskyně) nad hlavou. Takové podmínky by mohly odradit nejednoho civilizovaného cestovatele časem, ale ne ty naše. Děti se učily udržovat oheň, postavit chýši, poznat v této nebezpečné době dravá zvířata a kouzla šamanů. V této době děti pro svá muzea získaly trilobity. Bohužel menší softwarova chyba poškodila stroj času a naši cestovatelé uvízli v „černé díře“. Naštěstí pro ně se objevila alternativní, sice krkolomnější, cesta časem. A přesun mohl začít.
A nyní se děti ocitly tváří v tvář ŘÍŠI STŘEDU – ČÍNĚ. Boje rodinných klanů, Velká čínská zeď, tkaní hedvábí a ani účinkování v klasickém stínovém divadle nenahlodalo morálku našich malých dobrodruhů tak, jako nutnost jíst veškeré jídlo bez příboru, jen s hůlkami. Toto období bylo zakončeno šaolinským výcvikem, přičemž získaný artefakt – vzácné zrnko rýže bylo dalším úlovkem oddílů pro jejich muzea. Následoval opět přesun, již znovu zprovozněným strojem času, do doby ŘECKA.
Průvodci touto dobou byly samotní bohové Olympu – Zeus, Ares a Dionýsos. Pouť Řeckem započala na Krétě – úprkem z labyrintu a odletem dle pánů Daidala a Ikara. Zažehli jsme slavnostní oheň na počest Olympijských her, kterých se zúčastnily i děti. Čelili jsme perským vojskům v bitvě u Thermopyl a zdecimované zbytky obránců se stáhly zbaběle časem do Renesance. Za tuto dobu děti pro svá muzea získaly vavřínový věnec.
RENESANCE doba Shakespeara, objevů a vědy. Hned na úvod byly děti odvezeny neznámo kam a jejich úkolem bylo objevit Ameriku (náš tábor). Setkání s Koperníkem, Martinem Lutherem či Guttenbergem bylo na denním pořádku. A nakonec plavba kolem světa, při níž jako artefakt ukořistily rukopis Shakespeara. Pak nastala záře, tikání, svit a přesun časoprostorem.
Jsme v USA MEZI SVĚTOVÝMI VÁLKAMI. Podsvětí, mafiáni a prohibice s významným průvodcem - kdo jiný než Capo di tutti capi. Očividně děti sklouzly na šikmou plochu. Podplácení dostihových závodníků, atentáty na vlivné politiky, pašování „nealkoholu“ nemohlo skončit jinak než zatčením a následným soudem. Naštěstí se dětem podařilo získat pro muzea doutník, pak uprchnout a navrátit se strojem času do přítomnosti.
Závěrečná diskotéka, chmury při balení věcí a sáhodlouhé loučení jen podtrhly to, jak dětem jejich kamarádi, tábor, vedoucí a strávený čas přirostli k srdci. Doufáme, že příští tábor bude minimálně stejně dobrý, ne-li lepší, než ten letošní, a že se brzy na dalších akcích zase setkáme.

Obrázek vstupu do části galerie Bambiriáda.

Bambiriáda


Spousty zábavy, smíchu a povyražení si mohl v ostravské ZOO užít každý, kdo přišel na každoroční Bambiriádu, která se uskutečnila od 5. do 7. června 2009. Přehlídka činnosti většiny sdružení pracujících s dětmi v Moravskoslezském kraji přilákala nejen k hrám, ale i na cizokrajná zvířátka, spoustu dětí a jejich rodičů a prarodičů, děti ze škol, mateřských školek a oddílů, aby zde strávili příjemný den. I my pionýři jsme přiložili ruku k dílu a reprezentovali jsme sdružení PIONÝR svědomitě a čestně. Pokud přicházely do našeho kouzelného stanu děti „obyčejné“, ven vycházeli tygříci, motýlci, sluníčka a spousta dalších smějících se obličejů vymalovaných barvičkami s nějakou tou sladkostí či jinou odměnou navíc. A tak se stalo, že se po celé tři dny po ZOO volně pohybovala „zvířátka“ a ti skuteční chlupáči v klecích a ohradách se za břicha popadali a divili se, co si ti lidé nevymyslí. Kromě toho, že jsme děti rozzářili barvami a úsměvem, mohli si všichni v našem stanu vyzkoušet své dovednosti. Trpělivost a pevnou ruku na Elektrované, postřeh a rytmus na Dance-mánii, přesnost u Pionýrského stromu se sedmi pionýrskými ctnostmi a týmového ducha u kostičkového Jeřábu či u Stolního fotbalu. Náš stan byl stále plný soutěžících dětí a jejich doprovodu. Na hlavním pódiu mohli také návštěvníci shlédnout představení našich pionýrských kamarádů z Kopřivnice, ve kterém vystupovalo i naše „plyšové pionýrské stěně“.

Obrázek vstupu do části galerie Poselstvo.

Poselstvo


22. – 24. května 2009
I sebrali poslové našeho krále Jiříka poslední své síly, a k moři slapskému tam pod matičku měst Prahu stověžatou se vydali. Cesta byla dlouhá a tíživá, však z pánve ostravské ze svých domovů šli. Ořem ocelovým i hřmící krabicí na kolech putovali, a tak se stalo, že po několika hodinách spatřiti zrakem svým moře širé jako na konci světa mohli. A lidu tam bylo mnoho, poselstev malých i velkých, pánů vážených a dam sličných, že oko mé přehlédnouti to nemohlo. Na osmset pionýrů mladých i starých stavělo svá maličká obydlíčka tam na břehu moře. Ponejprve stáli jsme jak omámeni, ale v okamžení všimli jsme si poselstva Bobrů z Bobřice a blízko nich jsme rozbili náš skromný tábor. Vzájemného povykování jsme si užili dosti neb znali jsme se z putování po zemích evropských, mnohdy nás předhonili a my šli v jejich šlépějích. Dlouho však přáno nám nebylo a na nebi si čerti začínali hráti své dětinské hry a my jen o vlas stihli jsme postaviti a upevniti naše stanoví. Prudký liják, větry a hromobití se do nás pustili jako by naši práci prověřiti chtěli. Odolali jsme nečasům na cestách a i zde na místě jsme obstáli. Ve stanech smáli jsme se čertovskému snažení. Po bouři mnoho dalších pionýrů celý den přicházelo až celou louku jsme zabrali. Když Heroldům jsme svůj příchod již nahlásili, vydali jsme se na průzkum tohoto neznámého území.
Herold krále sdělil nám, že hodokvasu, slavností tance a hudby se máme zúčastniti a poté podívanou slovutných ohňostrůjců shlédnouti máme. A my tak učinili, i když zpočátku se jiní lidé styděli, my ukázali jim tance ze zemí dalekých a oni pomalu, ale jistě, se přidávali k nám, až mumraj veliký z toho byl. Když unaveni byli jsme křepčením, při němž mnoho soutěží nám připravili, pak pozdě k večeru, když tma zalila celý kraj, rozzářila se na obloze podívaná ohňová.
Noc byla chladná, zato plná hvězd, a ráno museli se rytíři dlouho přemáhat, aby ze svých vyhřátých kožešin se vyhrabali. Po lehké snídani jeli jsme shlédnouti jeden z mnoha divů země české, vodní elektrárnu Štěchovice, kde strávili jsme mnoho času prolézáním tajuplných prostor hlubokého podzemí tohoto kolosu. Navrátivše se do tábora zhltli jsme oběd co nejrychleji, neb nedočkaví jsme byli na úkoly, jenž pro nás kancléř Lukáš z Hunce připravil. Svědomitě každý člen plnil tyto úkoly, jež prověřovaly dovednosti nás rytířů krále našeho. Pak shlédnouti jsme mohli souboje předních rytířů z království a kancléř sám přihlížel s námi a ohodnotil je i nás, jak jsme si vedli. My statečně si vedli, každý úkol zdolali, až sám kancléř rozhodl se nás všechny pasovati na rytíře čestné a hrdé. Po slavnostním obřadu vypuklo veselí nanovo. Hudba zněla libě, dámy se točili ve víru tance a rychlé písně střídaly pomalé. Každý se mohl kochat pohledem na bardy, jež nám hráli. Kejklíři snad v mém vyprávění chybí, ale i těch tam mnoho bylo a hrátky s ohněm i jiná umění nám ukazovali, až se všem tajil dech. Noc stárla a my se unaveni stáhli do ústraní, abychom síly načerpali spánkem.
Další den vydali jsme se na pouť k vojenskému technickému muzeu Lešany, kde historii válečnictví jsme shlédnout mohli. A pak najednou času neměli jsme nazbyt, když dojeti domů za světla denního jsme chtěli. Oběd jsme odbývali a stany nahrubo spakovali, až se z nás kouřilo. Vše naložili jsme do krabice na kolech a odjeli jsme domů, kde naše rodiny a panství čekaly. Tam, kdy už se slunce za hory shýbalo, tam v kraji, kde černé zlato v zemi se skrývá a z dálky nás hlídá mohutné pohoří Beskydské, tam jsme po dlouhém putování konečně spočinuli a šťastně žíti zde budeme.

Obrázek vstupu do části galerie Dětský Den.

Dětský Den


V pátek 29. 5. 2009 pořádala naše Pionýrská skupina DĚTSKÝ DEN. V letošním roce jsme chtěli vyzkoušet něco nového a uspořádat Dětský den již v pátek dopoledne venku na hřišti ZŠ Šenov střed, aby nás mohli navštívit děti ze školky a prvňáčci a druháčci ZŠ Šenov střed a ZŠ na Podlesí se svými paními učitelkami. Díky nepřízni počasí jsme ale museli akci posunout na odpoledne a přesunout do tělocvičny ZŠ Šenov střed. Děti to neodradilo a tak si přišly užít svůj den v doprovodu paní učitelek z družiny nebo přímo se svými rodiči. I když se na nás sluníčko mračilo, tak i přesto děti odcházely s rozzářenými tvářičkami a kapsami naducanými bonbóny.
Letos na děti čekala banda zlotřilých pirátů a děti si mohly vyzkoušet spoustu pirátských dovedností. Např. jak obelstít a okrást dva piráty, jak se bombarduje královská flotila nebo jak vylovit šperky ze dna oceánu. Zkusily si také střelbu z airsoftové pistole, střelbu z luku a jiné disciplíny. Když děti splnily všechny úkoly a nástrahy pirátské bandy a nasbíraly dostatek razítek, čekala je ve staré dřevěné truhle sladká pirátská odměna.

Obrázek vstupu do části galerie Velikonoce.

Velikonoce


O velikonočních prázdninách jsme se s dětmi vydali na Hadinku. Tři chatky daleko od sebe zaručovaly dětem mnoho zábavy i bez vedoucích, kteří se ale nedali lehce a uhlídali i největší nezbedníky. Topení v kamnech či krbu romanticky připomínalo blížící se tábor. Přes den slunce svítilo, až jsme se opálili. Užili jsme si spousty zábavy, her a kamarádství.
Nejzajímavějším nápadem byla vybíjená ve vypuštěném bazénu. I řeřichu jsme zasadili a soutěžili, kdo ji bude mít nejvíce vyklíčenou. Všem za účast a skvělou atmosféru děkujeme a těšíme se na příští akci.

Obrázek vstupu do části galerie Aprílové člobrdo.

Aprílové člobrdo


V sobotu 4. dubna 2009 pořádala Pionýrská skupina J. A. Komenského ve své klubovně v Ostravě-Porubě tradiční „Aprílové člobrdo“. Turnaje v oblíbené hře „Člověče, nezlob se“, se zúčastnilo z naší skupiny celkem 9 lidí. Do závěrečného finálového kola se od nás dostala Verča Perzynová, která dostala své „pinčlíky“ do domečku jako druhá!!!
Zahráli jsme si také stolní fotbálek, zatancovali si na taneční podložce, zaskákali na odrážedle a dostali jsme občerstvení – výbornou klobásku?

Obrázek vstupu do části galerie Puzzliáda.

Puzzliáda


V sobotu 28. března 2009 pořádala Pionýrská skupina Šenov v tělocvičnách Základní školy Střed v Šenově další ročník „PUZZLIÁDY“. Jak už sám název napovídá, soutěžilo se ve skládání puzzlí. Své bystré oči si přišlo vyzkoušet celkem 128 soutěžících, z nichž mnozí byli z pěti pionýrských skupin – PS Beskyd, PS Těpéra, PS Paskov, PS J. A. Komenského a PS Šenov. Soutěžilo se v šesti kategoriích, přičemž se v každé skládalo puzzle o jiném počtu dílků. Na první tři nejrychlejší z každé kategorie čekala odměna v podobě diplomu, puzzlí, sladkostí nebo pionýrských předmětů. A kdo si odnesl ceny?

1. kategorie (do 6 let) – 1. místo Tereza Duráková, 2. Pavel Obluk, 3. Gabriela Harašimová
2. kategorie (7 – 9 let) – 1. místo Darina Koňaříková (PS Beskyd), 2. Anna Burdková (PS Těpéra), 3. Kristýna Slívová (PS Šenov)
3. kategorie (10 – 12 let) – 1. místo Barbora Koňaříková (PS Beskyd), 2. Monika Žáková (PS Těpéra), 3. Patrik Kryštof (PS Beskyd)
4. kategorie (13 – 15 let) – 1. místo Tereza Forgačová (PS Paskov), 2. Ivona Martynová (PS Těpéra), 3. Petra Szegényová (PS Šenov)
5. kategorie (nad 16 let) – 1. místo Jakub Chromčák (PS Beskyd), 2. Petra Klevcová (PS Šenov), 3. Martina Třísková (PS Šenov)
6. kategorie (tříčlenné skupiny) – 1. místo PETOHA (PS Šenov), 2. OSTRAVA „D“ (PS Beskyd), 3. PIOPSI (PS Šenov).

Zatímco se v malé tělocvičně všichni v tichosti soustředili na své „puzzlíky“, ve velké tělocvičně čekal na soutěžící doprovodný program. Někteří se trošku trápili nad hlavolamy, jiní trénovali skládání puzzlí, modelovali z plastelíny, házeli šipkami na terč, hráli twister, stříleli na bránu, trefovali se do koše nebo si házeli ringem. U dalšího stanoviště jsme vyráběli svou vlastní skládačku z lékařských dřevěných špachtlí za pomocí ubrouskové techniky. Také byly k nahlédnutí kroniky z našich táborů, promítali jsme videa a fotky z našich akcí a odvážlivci si mohli vyzkoušet taneční podložku „Dance Pad“. Nezapomněli jsme ani na blížící se Velikonoce a tak si každý mohl ozdobit vyfouknuté vajíčko. Letošní početně úspěšnou Puzzliádu už máme za sebou a do té příští musí někteří z nás pořádně potrénovat.

Obrázek vstupu do části galerie Jarní prázdniny.

Jarní prázdniny


Jasení (Návsí) - základna DDM Jablunkov – 14.2. – 20.2.2009
Týdenní jarní prázdniny jsme s dětmi strávili v Návsí u Jablunkova v turistické základně DDM Jablunkov „Jasení“. Budova se nachází pod kopci nad Jablunkovem. Po celou dobu jsme hráli hru „GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA“, k níž byly dětem promítnuty filmy Doba Ledová II – Obleva a Walli. Děti se rozdělily do dvou skupin: zelení klokani a modří mravenci, a soutěžily mezi sebou v různých hrách venku i v klubovně, jako např. řešily tání ledovců a oteplování planety Země, zachraňovaly amazonské pralesy, ničily vesmírný odpad, apod. V rámci hry si děti vyrobily perličková zvířátka a papírové misky. Kromě tohoto programu byly pro děti připraveny i jiné oblíbené hry, např. Městečko Palermo. A protože nám počasí přálo, užili jsme si také spousty sněhu. Byl uspořádán závod L1 – sjezd na lopatách a dalších strojích, postavili jsme IGLÚ, hráli jsme eskymáckou honičku, světýlka ve sněhu a taky jsme v hlubokém sněhu „norovali“. Za své výkony byly děti po zásluze odměněny sladkostmi a drobnými cenami. Vůbec se nám nechtělo domů a už těšíme se na příští akci, tj. na velikonoční prázdniny.

Hop Nahoru


2008
Obrázek vstupu do části galerie Vánoční schůzka.

Vánoční schůzka


Poslední oddílovou schůzku roku 2008 jsme si jako každý rok udělali vánoční. 18. prosince jsme se sešli v naší klubovně, kde jsme společně nastrojili stromeček, na který jsme vyrobili ozdobné řetězy z barevného papíru a popcornu. Povídali jsme si o vánočních zvycích, pouštěli lodičky ze skořápek, poslouchali, zpívali i malovali koledy a také ochutnávali cukroví. Pod stromečkem jsme našli i spoustu dárečků, které jsme si ke konci schůzky rozdali. Naladěni vánoční atmosférou jsme se rozutekli do svých domovů a společně se setkáme na dalších schůzkách v roce 2009.
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Mikuláš.

Mikuláš


Poslední listopadový víkend jsme uspořádali pro děti z oddílu i pro naše další kamarády Mikulášský víkend v turistické základně Střediska volného času ASTERIX ve Pstruží. Cestou ve vlaku z Ostravy k nám přistoupili další účastníci akce z Havířova, Šenova a Vratimova. Celkem nás bylo připraveno bojovat o Mikulášskou nadílku 45. Už v pátek večer čekala děti, které se rozdělily na 3 skupiny, noční hra – Čertovští zloději, v níž měly získat co nejvíce bodů pro své družstvo. V sobotu dopoledne jsme vyrazili na Mikulášský rogaining po celém Pstruží a hledali jsme vzkazy od Mikuláše. Odpoledne děti vyráběly masky z papírových pytlů a za chvíli se to v budově hemžilo samými čerty, anděly a Mikuláši. Za odměnu si děti večer na menší Mikulášské diskotéce, která byla doplněna třemi hudebními čísly vedoucích a instruktorů, vytancovaly sladké nadílky. V neděli dopoledne jsme si ještě zahráli pár našich nejoblíbenějších her, pak jsme rychle uklidili, naobědvali se a pelášili na vlak. Akce se dětem líbila, škoda jen, že nebyl sníh. Tak snad příští rok bude Mikulášská v bílém.
Renata Chrástková

Obrázek vstupu do části galerie Animáci vládnou světem.

Animáci vládnou světem


18. října – 19. října 2008
Dva dny a jedna noc s animovanými filmy a kupou přátel, co víc si můžeme přát. Od soboty 18. 10. do neděle 19. 10. jsme se s kamarády oddali filmovým radovánkám. Mezi filmy jsme si hráli, jak je už u nás tradiční, třeba vybíjenou či fotbálek, ale i netradiční hry z dílen všech kdo pracuje s dětmi. Večer jsme příjemně strávili u ohně, na kterém jsme opékali buřty, a hráli na kytaru. V neděli jsme zvládli ještě další dva filmy, objednali si pizzu na oběd, zahráli pár her a rozešli se spokojeně domů. Dětem se podle jejich pozdějších ohlasů akce velmi líbila a chtěli by si ji zopakovat. Tak až se opět nasbírají filmy, uvidíme se před promítacím plátnem v naší setmělé klubovně.
Juráš Chrástek

Obrázek vstupu do části galerie Podzimky.

Podzimky


NÝDEK 25. října – 29. října 2008
Tentokrát po stopách Amundsena se vydaly děti do Nýdku u polských hranic na podzimní prázdniny od soboty 25. do středy 29. října 2008. Kromě hlavní hry, ve které si vyzkoušely například sehnat vybavení a peníze na cestu přes oceán, stavění iglú, chytání ryb a komunikaci s domorodci, hrály i vedlejší drobné hry na hřišti i v chatě. Nedílnou součástí byl i menší výlet po okolí, při kterém si děti osvěžovaly vědomosti o cestování Roalda Amundsena. Na závěr je samozřejmě byť i za snahu čekala sladká odměna a diskotéka, při které se všichni řádně vyřádili.
Romana Pavlovská

Obrázek vstupu do části galerie Poposkupina.

Poposkupina


Klokočov (SK), CHATA ROZÁRKA, 26. září – 28. září 2008
Jako každý rok, tak i letos, vyjela většina vedoucích a instruktorů pionýrské skupiny Šenov společně na hory – na tzv. poposkupinu. A co se na takové poposkupině děje? Zhodnotili jsme uplynulý rok naší společné činnosti, naplánovali jsme oddílové schůzky, akce a tábory na nynější školní rok, domluvili jsme se na oddílových tričkách atd. Kromě několikahodinové porady jsme si zahráli i spoustu již osvědčených her, ale také jsme si na sobě vyzkoušeli nové hry, které využijeme při další práci s dětmi.
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Cesta.

Cesta


Pstruží 12. – 14. září 2008
Cesta je zážitkově-poznávací setkání vedoucích a instruktorů Moravskoslezského kraje. Cílem cesty je poznat vedoucí a instruktory z jiných pionýrských skupin, navázat nová přátelství, získat nové zkušenosti apod. Na letošním 3. ročníku Cesty se setkali lidé z PS Kopřivnice, PS J. A. Komenského a z naší PS Šenov. V pátek jsme si zahráli hry na seznamování, opékali jsme buřty a dokonce jsme si na ohni udělali i banán v čokoládě. Potom následovala prezentace skupin, večer plný povídání, deskových her a nechyběla ani oblíbená hra všech „Sardel“. Sobotní ráno jsme odstartovali rozcvičkou, zahráli jsme si mnoho her na důvěru, spolupráci a nechyběly ani hry, které máme osvědčené léty a které nikdy nezklamou. Natočili jsme i krátká videa na „7 P“ (paměť, pomoc, poznání, pravda, přátelství, překonání, příroda) a dozvěděli se nové věci. Nedělní ráno patřilo opět rozcvičce, následovalo shrnutí víkendu a plánování dalších společných akcí – samozřejmě i pro děti. Už se na naše kamarády těšíme a doufáme, že poznáme časem i jiné pionýrské skupiny z našeho kraje.
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Tábor II.turnus.

Tábor II.turnus


Tábor na Bystřičce 20. 7. – 9. 8. 2008

Obrázek vstupu do části galerie Tábor I.turnus.

Tábor I.turnus


Bystřička 30.6. – 20.7. 2008Školní rok se uchýlil ke konci, ve škole naposled zazvonil zvonek, děti dostaly vysvědčení a s úsměvem na rtech se rozeběhly domů, protože na ně čekaly dva měsíce letních prázdnin. Nastal čas dovolených s rodiči, návštěv u babiček a dědečků, ale pro 47 dětí a 10 dospělých to především znamenalo 21 společných dní strávených na letním stanovém táboře v krásném prostředí Bystřičky.
Děti před vstupem do tábora uvítali piráti, kteří je zdravili z velké dřevěné lodě, která měla dva stožáry s pirátskou vlajkou a plachtami a nechyběl ani strážní koš, ze kterého sledoval veškeré dění kolem tábora pirát Frank svým dalekohledem.
„PIRÁTI Z KARIBIKU“ – tímto známým filmem jsme se nechali motivovat pro letošní celotáborovou hru. Kromě jiného jsme během prvního týdne zachránili Elizabeth, zrušili kletbu a získali zpět Černou perlu od zlých pirátů pro Jacka Sparrowa. Stejně jako v druhém díle Pirátů, tak i my jsme získali srdce Davyho Jonese a během třetího týdne jsme zachránili Jacka Sparrowa, svolali pirátský sněm, osvobodili bohyni Calipso a porazili lorda Becketta.
Děti se rozdělily do 4 oddílů, které mezi sebou po celou dobu bojovaly. Síly byly vyrovnané a do poslední chvíle nebylo jednoznačně o pořadí rozhodnuto. První místo nakonec obsadil oddíl „Calaveros“ se svou lodí „Verdal Rosal“ pod vedením Toma a Romči. Na stříbrném místě se umístil oddíl „Happy Sardinky“, které pluly na lodi „Poseidon“ a v jejich čele stála Verča s Mončou. Třetí místo patřilo oddílu „Jeníkova banda“ a jejich lodi „Bloody Deep“ pod vedením Honzy a Tess. A na posledním, nicméně krásném místě, se umístili „Bukanýři“ plující na lodi „Sir Frank“ v čele s Jurášem a Lenkou. Všichni dostali za svou snahu spoustu sladkostí a placku (buton) na památku. Děti byly také rozděleny na mladší a starší piráty a během celého tábora dostávaly body za umístění v různých hrách a soutěžích. Poslední večer si potom podle umístění vybíraly věcnou odměnu.
Ani letos nechyběly výlety na přehradu, kde jsme se mezi sebou utkali v boji na člunech, celodenní procházka po okolí nebo výlet do skal na Medůvku. Nouze nebyla ani o bojovky v lese, hry na louce, dovádění ve vodě, večery s kytarou u táborového ohně nebo třeba usínání pod hvězdami. Zapomenout nesmíme ani na překvapení jednoho večera ohňostroj. Poslední večer jsme svá těla roztančili na diskotéce, kterou odstartovala svým koncertem hudební skupina „Horda“. Při závěrečné písničce, ve které zazněla slova: „Tábor končí, svět se loučí….“, nezůstalo oko suché
. 15. rok táboření na Bystřičce už je za námi a my máme zase spoustu nových přátel a zážitků. A tyto krásné tři týdny by nebyly tak povedené, kdyby se o naše bříška nestarala „pirátská“ teta, která moc dobře ví, co nám nejvíce chutná a kdyby nám svou pevnou rukou nevelela naše táborová „mamča“ Renča Chrástková – DĚKUJEME.
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Poslední schůzka školního roku 2007/2008.

Poslední schůzka školního roku 2007/2008


19. června 2008 dorazilo na schůzku 25 dětí. Zahráli jsme si hry jako je třeba volná vybíjená, nahrávaná. Ale kromě her jsme si poslední schůzku v tomto školním roce zpříjemnili tím, že jsme si všichni donesli párek a na zahradě vedle klubovny jsme si rozdělali oheň a buřty si opekli. Děti se bavily a po sedmnácté hodině jsme všichni pomalu odcházeli domů a těšili se na prázdniny, během kterých si s mnohými užijeme tři týdny na táboře na Bystřičce. S ostatními se uvidíme zase v září na pravidelných schůzkách.
Mája Třísková

Obrázek vstupu do části galerie 5Boj.

5Boj


6. – 8. června 2008
Již šestým rokem jsme vyjeli vlakem směr Ondřejovice na základnu PS Radar, abychom se zúčastnili Pětiboje. Všichni jsme se těšili na spoustu zábavy, her a také na kamarády z jiných skupin – PS Radar a PS Komenského. Přijeli jsme v pátek k večeru, postavili jsme stany, povečeřeli, zahráli si nějaké hry a pak jsme zalehli do spacáků, abychom byli na další den pořádně vyspaní. V sobotu ráno nás probudily sluneční paprsky, které nám pronikly až do stanů a začal den plný her. Had, míčovaná, přenášení ohně, polenovaná a velice oblíbená štafeta. Kromě těchto pěti soutěžních disciplín jsme hráli i další oblíbené hry jako je čajovka, ringo, ponorky atd. Přes den nás hřálo sluníčko, tak se někteří odvážní okoupali v potoce. K večeru začalo pršet, ale nám to nevadilo. Fanoušci fotbalu fandili České republice v zápase proti Švýcarsku, a kdo se na fotbal nedíval, hrál BANG!, Člobrdo, UNO nebo jiné stolní hry. Hejá hají, indiáni, mafiáni…tyto a další hry jsme hráli v neděli. Kromě toho nás v neděli čekalo balení a vyhodnocení Pětiboje. Vše bylo po celou dobu tak vyrovnané, že jsme všechny tři skupiny měly stejný počet bodů a tak stupínek vítězů patřil všem.
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Dětský den.

Dětský den


V sobotu 31. 5. 2008 využilo mnoho dětí, a dokonce i někteří odvážní dospělí, k tomu, aby se s námi vydali na loveckou stezku, kterou na den dětí pro ně připravili Pionýři spolu s Junáky, hasiči a Lukostřeleckým klubem v Šenově. Své lovecké dovednosti si mohli vyzkoušet v mnoha soutěžích a disciplínách na hřišti ZŠ Šenov. Výzvou jim nebyla jenom lanová cesta v korunách stromů či rozzuřený medvěd, ale i indiánská foukačka s otrávenými šipkami, nabitý prak, nepřející opice, duo domorodých svalovců a mnoho dalších. Na konci všech dobrodružství byly děti náležitě odměněny sladkým pokladem.
Den dětí se za přispění sluníčka velmi vydařil.

Obrázek vstupu do části galerie Puzzliáda.

Puzzliáda


Obrázek vstupu do části galerie Velikonoce.

Velikonoce


Obrázek vstupu do části galerie Jarní prázdniny.

Jarní prázdniny


Nýdek - základna DDM Třinec – 11.2. – 17.2.2008
Týdenní jarní prázdniny jsme s dětmi strávili v Nýdku-Hluchové v turistické základně DDM Třinec. Tato přebudovaná bývalá škola se nachází v lesích asi 2,5 km od polských hranic pod Malým Stožkem. Po celou dobu jsme hráli „DOBU LEDOVOU“. Děti se rozdělily do tří družstev – VEVERKY, DODOVÉ A MUFLONI a soutěžily mezi sebou v různých hrách z této doby venku i v klubovně, jako např. zachránily dítě, bojovaly s tygry, procházely přes sopečné pole apod., až nakonec předaly zachráněné dítě lidem. V rámci doby ledové si děti vyrobily náhrdelníky z mořské soli, drátků a perliček. Kromě programu z Doby ledové byly pro děti připraveny i jiné oblíbené hry, uspořádán turnaj v pingpongu ve dvou věkových kategoriích a byli jsme si zaplavat v krytém bazénu v Bystřici. Za své výkony byly děti po zásluze odměněny sladkostmi a drobnými cenami. Poslední večer si děti po družstvech připravily scénky a krátká divadelní představení pro pobavení ostatních. Vrcholem večera bylo vystoupení imitátorské hudební skupiny „HORDA“ s písničkami od Apocalypticy, Kabátů a Bon Jovi. Během pobytu nám počasí přálo - svítilo sluníčko, ale i sněžilo.
Renata Chrástková

Hop Nahoru


2007
Obrázek vstupu do části galerie Silvestr.

Silvestr


Návsí u Jablunkova

Obrázek vstupu do části galerie Mikulášská výprava.

Mikulášská výprava


Návsí u Jablunkova - základna DDM Bohumín
První prosincový víkend jsme s dětmi vyjeli vlakem do Jablunkova. Celou dobu nás provázela mikulášská tématika. Děti se rozdělily do tří skupin – ANDĚLÉ, ČERTI A MIKULÁŠI a soutěžili mezi sebou v různých disciplínách. V sobotu jsme využili sněhové nadílky a postavili 3 velryby a jednoho sněhového klokana. Večer na děti čekalo v blízkém okolí 9 Mikulášů se starobylými jmény a úkoly, které děti musely splnit, aby získaly balíček plný sladkostí. Na závěr si ještě každý z nás mohl najít své Kinder- vajíčko. Kromě mikulášského programu byla pro děti připravena spousta oblíbených her, jako např. Pistolníci, Na upíra, Huhu, Pošleme to dál, atd. Měli jsme pro děti i překvapení, zahráli jsme jim stínové divadlo – pohádku Jak chtěl být čert andělem a anděl čertem.
Víkend skončil rychleji než jsme si přáli, a proto se už teď všichni těšíme na Silvestra.
Kubinová Věra

Obrázek vstupu do části galerie Podzimní prázdniny.

Podzimní prázdniny


Návsí u Jablunkova - základna DDM Bohumín
25. 10. – 28. 10. 2007
Jako každý rok PS Šenov uspořádala prázdninový podzimní pobyt pro děti na horách, tentokrát v Návsí. pobytu se zúčastnilo celkem 30 dětí a dohlíželo na ně 5 vedoucích a instruktorů. Prázdniny byly plné her podle FERDY MRAVENCE a jeho přátel. Děti byly rozděleny do 4 družstev - Koníci, Pytlíci, Berušky a Šneci a po celou dobu mezi sebou soutěžily. Spolu s Ferdou Mravencem stavěli domeček, opravovali s cvrčkem rádio, ochočily si koníka apod. Nechyběly ani další kolektivní hry jako je fotbal, vybíjená či kolotoč. Měli jsme i noční, resp. večerní, "slavnost", na níž se FERDA loučil se svým domovem. V pátek děti za slunečného počasí navštívili bobovou dráhu v Mostech u Jablunkova, na které každý absolvoval nejméně 8 jízd. Některé děti využily i dalších atrakcí, tj. bungeetrampolíny, trampolín či aerhockej. Ostatní dny nám sice sluníčko nedopřály, ale dětem to nevadilo. Užili jsme si krásné 4 dny a poznali další kamarády. Na závěr pobytu byla hra "FERDA MRAVENEC" vyhodnocena a družstva byla podle umístění odměněna sladkostmi. Už se těšíme na další akci.
Renáta Chrástková

Obrázek vstupu do části galerie Pětiboj.

Pětiboj


Ondřejovice u Zlatých Hor
21. září – 23. září 2007
Tradičního Pětiboje v Ondřejovicích se zúčastnilo celkem 60 dětí a z toho 20 dětí bylo z naší pionýrské skupiny. Víkend byl plný her. Ať už to byly hry pro jednotlivce (kuželky, šipky, uzlování, odhad atd.), tak především hry pro čtyřčlenná družstva - ohňovaná, štafeta, konvovaná, gumovaná a míčovaná. Nechyběly ani hry jako je čajovka, trojnožka, přehazovaná… a taky noční hra s pokladem. Přes den nás vyhřívalo sluníčko a někteří odvážní se koupali i v potoce. Noci byly už chladnější, ale měli jsme teplé spacáky, takže jsme to i pod stanem zvládli. Užili jsme si krásný víkend a poznali nové kamarády. V Pětiboji jsme sice neobhájili první místa z loňska, ale získali jsme spoustu stříbrných medailí. Už se těšíme na příští rok, až budeme o zlato opět bojovat.
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Tábor - II. turnus.

Tábor - II. turnus


Čtyřicet dětí na letošním táboře, tj. v termínu 22.7.-11.8.2007, cestovalo kolem světa. Každý oddíl si vybíral svou vlastní trasu a to tak, aby splnil určené podmínky a podíval se do i států, které je zajímaly. Během té krátké doby se děti naučily hospodařit s penězi, nakupovat cenné věci na tržištích, poznaly různá náboženství, rasy, tradice i zvyklosti. Kromě táborových her jsme si pro děti připravili i celodenní výlety, např. do AQUAPARKU ve Frenštátě a DINOPARKU ve Vyškově. Navštívili jsme místní hasiče a děti si samy mohly vyzkoušet náročnost tohoto povolání.
Tábor byl prostě skvělý a už se všichni moc těšíme na ty další.
Kubinová Věra

Obrázek vstupu do části galerie Tábor - I. turnus.

Tábor - I. turnus


Bystřička 2. 7. – 22. 7. 2007
Pečeť byla rozlomena, heslem brána otevřena a děti vstoupily nám do tábora… 2. července v dopoledních hodinách vstoupilo do tábora 40 nadějných rytířů. Letos bylo naším cílem nalézt během 21 dní ukradený poklad 7 království. Kdybychom 7 symbolů nenašli, vypukla by válka. Děti ale ukázaly, že jsou šikovné a ničeho se nebojí. Jejich obratnost s meči by jim mohl závidět kdejaký rytíř. Poté, co našly všech 7 symbolů, uzavřely je do truhly a zvítězily ve skalách na Medůvce v boji nad osmihlavým drakem, byly pasovány na udatné rytíře Bystřičky 2007.
O zážitky nebyla nouze. Děti si zahrály spoustu zajímavých her v lese, na louce i ve vodě, vyzkoušely si vaření na ohni, spaní pod širým nebem a několikrát svlažily svá těla pod splavem. Také jsme byli na přehradě, kde nás čekala prohlídka uvnitř hráze, navštívili jsme hvězdárnu ve Valašském Meziříčí a do letního kina jsme si odskočili na „Shreka třetího“. Překvapili jsme i naše kamarády skautíky na jejich táboře na Čeladné, kde jsme se s nimi utkali v turnaji „JUPI 2007“.
Velký DÍK patří všem instruktorům a vedoucím, kteří se starali o program. Zdravotníkům, kteří naštěstí nemuseli ošetřovat žádný těžký úraz a také naší táborové tetě, která se starala o naše hladové žaludky, a nikdo by nevěřil, že není profesionální kuchařka. A vůbec největší poděkování patří naší hlavní vedoucí Renči Chrástkové, která zastávala hned několik funkcí najednou a bez které by tento skvělý tábor nemohl proběhnout. Ani jsme se nenadáli a krásné tři týdny byly u konce. Na závěrečné diskotéce dostaly děti za svou snahu v celotáborové hře kromě sladkostí i věcné ceny. Při loučení opět ukáplo několik slziček a všichni se už těšíme na další společné akce a na další tábor.
Veronika Perzynová

Obrázek vstupu do části galerie Dětský den.

Dětský den


V sobotu, 2.6.2007 pořádala naše Pionýrská skupina dětský den. Akce se uskutečnila v areálu ZŠ na Radničním náměstí. Děti si mohly za symbolické vstupné zasoutěžit v mnoha disciplinách a jako odměna je čekal kornout se spoustou sladkostí. Dále si mohly zastřílet ze vzduchovky, vyzkoušet kolo štěstí, kostky, či si zakoupit nějaký výrobek členů naší skupiny. K dispozici byl po celou dobu skákací hrad a cukrová vata, mohly si vyzkoušet střelbu z luku a shlédli ukázku výcviku psů. Přestože nám počasí zrovna moc nepřálo, děti a rodiče, které přišli, odcházeli spokojení. Chtěl bych tímto poděkovat zejména paní ředitelce Mgr. Pavliskové, s jejímž svolením se mohla akce v prostorách školy uskutečnit, dále pak panu Hegedüsovi z lukostřeleckého oddílu a členům místního kynologického sdružení. Dále pak všem, kteří se menší či větší měrou na akci podíleli. Teď už náš čekají jen přípravy táborů a potom hurá prázdniny.
Gurkovský Jiří

Obrázek vstupu do části galerie Čarodějnice.

Čarodějnice


Dlouhé přípravy masek a materiálů potřebných k věrohodnosti a správné atmosféře jsme zúročily na v sobotu 28.4.2007, kdy jsme pro děti každého věku připravily akci Pálení čarodějnic. Předpokladem bylo obnovení této tradice i v našem městě a jak se nám to vše povedlo se podívejte sami.

Obrázek vstupu do části galerie Velikonoční prázdniny.

Velikonoční prázdniny


5. – 8. dubna 2007
Také o letošních velikonočních prázdninách jsme vyjeli na hory. Skoro třicet dětí si užilo dny volna na chatě v Nýdku u Jablunkova.
Holky vyráběly velikonoční ozdoby a kluci se naučili plést pomlázku z vrbového proutí. Vytvořili jsme i krásné obrázky z víček. Pro zajímavost jsme na obrázek Nema potřebovali asi 4 500 ks víček a na mandalu přibližně 4 800 ks víček. Počasí nám celkem přálo, tak jsme si zahráli spoustu her na hřišti i v chatě, turnaj v ping-pongu a v šipkách, udělali jsme si výlet po okolí a také jsme opékali buřty.
4 dny utekly jako voda a ani jsme se nenadáli a už tady byl nedělní odjezd domů. Všichni jsme si odvezli spoustu krásných zážitků se svými kamarády a už se těšíme na další společnou akci.

Obrázek vstupu do části galerie Aprílové člobrdo.

Aprílové člobrdo


31. března jsme se zúčastnili turnaje ve stolní hře "Člověče, nezlob se". Všichni jsme si zahráli, nikdo se nezlobil a mnozí z nás se dostali až do semifinále. Do finále se z naší pionýrské skupiny dostal "jen" Honza Lazar, který vyhrál krásné 3. místo! Kromě "člobrda" jsme si zahráli i pár míčových her. Po skončení celého turnaje jsme si šli zaplavat do blízkého bazénu.

Obrázek vstupu do části galerie Ledová Praha.

Ledová Praha


Hop Nahoru


2006
Obrázek vstupu do části galerie Mikulášská výprava.

Mikulášská výprava


8. – 10. prosince 2006
Z Višňovky v Dobraticích pod Prašivou se na víkend stala Pekelně nebeská akademie. Mistr Anděl a Mistr Čert vyučovali děti, které se proměnily v anděly a čerty. Děti se učily, jak být správným andělem a správným čertem, jak se chovat k dětem zlobivým a hodným a jak rozdělit nadílku mezi děti. Svou závěrečnou zkoušku vykonaly na vedoucích, kteří se vžili do rolí dětí a měli různé vlastnosti jako například: rozmazlené, zvídavé, zapomnětlivé, hodné, bojácné, líné… Každé dítě na závěr dostalo výuční list a oprávnění užívat titul UMP, tj. Univerzální Mikulášův Pomocník. Samozřejmě je přišel zkontrolovat i Mikuláš, který je po celé jejich studium sledoval a kromě pochvaly za jejich snahu jim rozdal i sladké balíčky…

Obrázek vstupu do části galerie Podzimní prázdniny.

Podzimní prázdniny


26.- 29. října 2006 jsme všichni společně vyjeli na podzimní prázdniny do Jablunkova Jasení. Přenesli jsme se do Kačerova, takže nám celou dobu dělal společnost strýček Skrblík, jeho synovci Kulík, Dulík a Bubík, strýček Donald, Rampa, paní Čvachtová s Kačkou, nechyběli ani Rafani a další známé postavy z Kačerova.
Kromě hledání ztraceného pokladu jsme si zahráli spoustu míčových, společenských a jiných her.
Díky krásnému počasí jsme si udělali také výlet do Mostů u Jablunkova, kde jsme si zajezdili na bobové dráze a zaskákali na trampolíně.
Podzimky nám rychle utekly, ale máme se na co těšit. Za měsíc nás čeká další společná akce, na kterou kromě čertů a andělů možná přijde i Mikuláš?

Obrázek vstupu do části galerie Tarzánie.

Tarzánie


28.9.2006

Obrázek vstupu do části galerie Tábor - II. turnus.

Tábor - II. turnus


V termínu 23.7. – 12.8. 2006 se uskutečnil 2.turnus letního stanového tábora na Bystřičce. 45 dětí se přeneslo do prostředí animované pohádky o zeleném zlobrovi, jménem Shrek. Za pomocí svých oddílových vedoucích a instruktorů bojovali za lásku Shreka a Fiony. 4 barevně rozlišené oddíly tak soupeřily o velikost pokladu, který jim byl slavnostně předán na závěrečné diskotéce.
Kromě světa pohádek navštívily děti Aquapark ve Frenštátě pod Radhoštěm a Westernové městečko v Boskovicích. Díky nepřízni počasí., které vyvrcholilo evakuací do místní sokolovny, měly děti zpestřený program krytým bazénem ve Vsetíně a návštěvou ZOO Lešná.
Bylo celkem jedno, kdo to vyhrál. Domů děti odjížděly se spoustou nových kamarádů, nezapomenutelných zážitků a také čisťounké jako ze škatulky, protože kromě jiných věcných cen a sladkostí, dostali jednotná trička s motivem Shreka.

Obrázek vstupu do části galerie Tábor - I. turnus.

Tábor - I. turnus


3.7. - 23.7. 2006
Letos o letních prázdninách jsme již po 13. vyjeli na třítýdenní tábor na Bystřičku.
K celotáborové hře nás pro tentokrát inspirovaly historické události 2. světové války a mise speciálních jednotek britské armády COMMANDOS. Hra byla taky volně inspirována stejnojmennou počítačovou hrou.
Ve hře byl kladen důraz na dovednosti, schopnosti a znalosti, které s výcvikem elitních jednotek souvisí. Především na orientaci v terénu, maskování, zacházení s mapou, schopnosti samostatného rozhodování, práci v týmu, znalosti šifer a samozřejmě pohybové dovednosti.
Děti byly rozděleny do 5 týmů – ALFA, BETA, GAMA, DELTA a OMEGA. V každém týmu bylo 7 – 8 kadetů. Hry byly organizovány jako výcvik elitních jednotek a u některých her byli kadeti posíláni na menší mise mimo tábor.
Ve hrách soutěžily týmy proti sobě. Tým, který se na konci celého výcviku umístil na prvním místě, zahájil závěrečný DEN „D“. Tato závěrečná hra zahrnula všechny dovednosti, které se děti během celého výcviku naučily. Musely například přeplout kanál La Manche, nepozorovaně se proplížit kolem německé hlídky, ošetřit zlomenou nohu britského letce, zneškodnit německou radiovou stanici atd.
Byly ale také hry, ve kterých bojovali jednotlivci proti sobě a získávali body do osobního hodnocení. Ze začátku byli všichni kadeti a po získání určitého počtu bodů byli povyšování na četaře, seržanty a nejvyšší hodnost, které mohly děti dosáhnout, byl poručík. Každá hodnost měla své úlevy (přednost na oběd, večerka o 30 minut později, úlevy z rozcviček). Za rušnou hlídku, nedodržení pravidel apod. mohly děti také o své body přijít a být degradovány.
Během tábora jsme byli i na třech výletech – navštívili jsme aquapark ve Frenštátě, podívali jsme se na zvířátka v Zoo v Lešné a šplhali jsme i po skalách na Medůvce. Také jsme byli v letním kině na "Dobu ledovou 2". Zpestřením pobytu bylo, když nám kluci, kteří se věnují airsoftu, přišli ukázat své zbraně, odpovídali dětem na všetečné otázky a také nám dovolili, abychom si ze zbraní zastříleli.

Obrázek vstupu do části galerie Dětský den.

Dětský den


27.5. 2006

Obrázek vstupu do části galerie Velikonoce.

Velikonoce


13.4. - 16.4. 2006
Návsí u Jablunkova - TZ DDM Bohumín

Obrázek vstupu do části galerie Sněhovánky Pustevny.

Sněhovánky Pustevny


14.1. 2006
Jednodenní výlet na Pustevny (ledové sochy)

Hop Nahoru


2005
Obrázek vstupu do části galerie Podzimní prázdniny.

Podzimní prázdniny


26.-30. října 2005 (středa – neděle)
Nýdek u Třince TZ DDM Třinec

Obrázek vstupu do části galerie Letní Tábor.

Letní Tábor


4.7.-24.7.2005
Táborová hra na téma: Divoký západ

Obrázek vstupu do části galerie Setkání Pionýrů Moravskoslezského kraje.

Setkání Pionýrů Moravskoslezského kraje


17.-19. června 2005
Jeseníky, Ondřejovice u Zlatých Hor, základna PS Radar - Ostrava

Obrázek vstupu do části galerie Dětský den v Šenově.

Dětský den v Šenově


11.6.2005

Obrázek vstupu do části galerie Velikonoce.

Velikonoce


24.3.-27.3.2005
Návsí u Jablunkova - TZ DDM Bohumín

Hop Nahoru